Firmám se daří lépe odhalovat kriminalitu

  • 2
Zpronevěra, počítačová kriminalita či průmyslová špionáž je hrozbou firem v Česku i v zahraničí. V posledních dvou letech se v celosvětovém měřítku stala třetina společností obětí hospodářské kriminality a průměrná škoda připadající na firmu dosáhla v přepočtu 60 milionů korun.

Vyplývá to z průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), která provedla šetření v padesáti zemích světa a oslovila 3600 firem, neziskových organizací a státních institucí. V Česku se obětí nelegálního ataku stalo v posledních dvou letech 27 procent firem, v západní Evropě 34 procent.

Lepší situace v tuzemsku je však jen zdánlivá. "Rozdíl si vysvětlujeme tím, že v České republice je odhaleno méně případů," uvedla Helena Čadanová ze společnosti PwC.

Nejvíce ohrožené hospodářskou kriminalitou jsou větší firmy s více než tisícem zaměstnanců v jedné zemi. Z těchto firem se s delikty setkala každá druhá firma. Z hlediska odvětví byl nejvyšší výskyt kriminality bílých límečků zaznamenán ve finančních službách. Každá šestá banka se například setkala s praním špinavých peněz.

Hospodářská kriminalita v Česku


- obětí se stalo 27 procent firem 
-  škodu přes 1 milion dolarů utrpělo 5 procent českých firem
- nejčastější odhalený delikt je zpronevěra majetku
- do budoucna očekávají firmy nárůst korupce a počítačové kriminality
- jen jedno procento firem podporuje a chrání zaměstnance při oznamování podvodů

Zdroj: PricewaterhouseCoopers 

"Finanční sektor umožňuje složité transakce a přístup k velkému množství peněz, a je proto velmi častým předmětem zájmu podvodníků," uvádí PwC.

Zajímavé závěry přináší průzkum v oblasti odhalování korupce. Zatímco v západní Evropě byla korupce odhalena v jedenácti procentech firem, v Česku podle průzkumu ani v jedné.

Více než polovina českých společností v průzkumu považuje korupci za nejrozšířenější druh hospodářské kriminality, ale žádný z účastníků přímou zkušenost s podplácením nepřiznal.

Podle odborníků PwC za tím mohou být dva faktory: korupci bývá těžké odhalit s ohledem na zapojení jiných firem či lidí, které nejsou pod kontrolou firmy, nebo může být takové jednání považováno za součást obchodního jednání, a nikoliv za zločin.

Zajímavé je, že v českých firmách se často zcela míjejí hodnoty odhalených deliktů s povědomím o rozšířenosti jednotlivých kriminálních činů.

Například představa o rozsahu zpronevěry je poloviční než její téměř padesátiprocentní výskyt. Naopak, o nebezpečí průmyslové špionáže a kradení informací firmy často neuvažují, a přitom se loni do hledáčku "vyzvědačů" dostalo dvanáct procent firem.