Až 58 procent firem pociťuje nedostatek pracovníků určitých profesí.
Vyplývá to ze studie Národního ústavu odborného vzdělávání, kterou má MF DNES k dispozici.
Průzkum o situaci na trhu práce z pohledu firem a absolventů škol provedl ústav mezi 275 společnostmi různých velikostí i oborů.
Nejčastěji si společnosti stěžovaly na to, že nemohou najít odborné dělníky a technické pracovníky. Konkrétně jde o obráběče, technology a konstruktéry. Za nedostatkové se považují však i zámečníci, obchodní zástupci a nástrojaři.
I když v listopadu ovlivňovaly dění na finančních trzích střídavě víceré faktory, vliv vývoje na eurodolarovém trhu bylo cítit v průběhu celého měsíce.
Zaměstnání nemůže najít nejinteligentnější žena světa, Bulharka Daniela Smidčievová. Proč? Je vysoká inteligence na škodu?
Kapr nepatří do vany ani zpátky do řeky či do rybníka. Takové je doporučení veterinářů pro všechny, kteří si chtějí koupit pro vánoční hostinu živou rybu.
"Určitě nám chybějí technické profese, strojaři, inženýři," popisuje například Sabina Pyskatá z jihlavské továrny Bosch Diesel, kde se vyrábějí mimo jiné čerpadla do aut. Své vědí personalisté automobilky TPCA, která do Kolína hledá zaměstnance ve všech krajích a město jim staví i byty.
"Bezkonkurenčně nejvýraznější je nedostatek v oboru strojírenství, s odstupem pak v elektrotechnice, telekomunikacích a výpočetní technice," uvádí studie nazvaná Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce. Takovou analýzu udělal ústav naposledy před čtyřmi lety.
V celonárodním registru volných míst leží tisíce nabídek od firem, ale nikdo si je nerozebírá a nezaměstnaných je přes půl milionu. V posledních letech přišlo do země velké množství nových zahraničních investorů. S tím jsou také spojeny nové nábory.
S velkým rozmachem však už některé profese narazily na své mantinely a podnikatelé si stěžují na to, že noví investoři jim přetahují zaměstnance a už ani není kde brát. Některé firmy si stěžují i na špatně vyučené absolventy, které musí zaučovat.
"Současný stav učňovského školství neodpovídá potřebám trhu práce," říká vicepremiér Martin Jahn. Ačkoliv nenabízí řešení, trvá na tom, že firmy by se měly finančně podílet na středním a učňovském školství. "Stát ani kraje to nejsou schopny samy vyřešit," dodává.
Zaplať si svého studenta
Některé firmy už vzaly věci do svých rukou. Nejenom, že studenty a učně berou na odbornou praxi, některé dokonce žáky i platí. "Zájem o naše absolventy je eminentní," říká ředitelka Střední odborné strojnické školy v Tachově Jana Hrčková.
Do okolí přišla v posledních letech řada strojírenských firem se zahraničním majitelem a potřebují zámečníky a obráběče, ale hledají je těžce. "Problém je v náboru žáků, přestože vědí, že se na sto procent uplatní. Nemůžeme zlomit tu nechuť jít se učit, a to jsme zkoušeli ledacos," říká ředitelka.
A tak firmy z okolí založily sdružení a daly dohromady fond na podporu učňů od prvního dne ve škole. "Budeme studenty motivovat prospěchovým stipendiem. Dříve jsme jim nabízeli 500 korun měsíčně jen za pouhé studium, ale to nefungovalo," dodává ředitelka.
Na Přerovsku řeší podobný problém, obory silnoproudé elektřiny netáhnou tolik jako výpočetní technika. "Žáci mají větší zájem o komerční techniku, přitom silnoproud uplatní všude," říká Miroslav Anděl, ředitel středního elektroenergetického učiliště v Přerově.
"Vloni se však zájem zvedl a to nás překvapilo. Naplnili jsme obor silnoproud. Asi si rodiče a děti uvědomili, že není nutné jen něco vystudovat, ale aby z toho taky něco bylo," dodává Anděl s nadějí.
