Nejčastěji se to týká bank, pojišťoven, výrobců zboží denní potřeby, obchodních řetězců, prodejců užitkových automobilů, ale také třeba realitních společností.
"Jde hlavně o důvěru. Proto Vietnamci služeb realitních společností přímo zrovna nevyužívají, potřebují tam mít svého člověka," potvrzuje Monika Halžová, majitelka pobočky společnosti RE/MAX Invest, která do svého týmu najala vietnamského makléře a spolupráci si nemůže vynachválit.
Pro firmy bývá hlavní překážkou jazyk. Většina Vietnamců především střední a starší generace česky stále příliš neumí a vztahy mimo svou komunitu moc nenavazuje.
To pochopili třeba také v obchodech Makro, kde mají v řadě svých prodejen vietnamského konzultanta, další Vietnamci pro Makro pracují v terénu. Společnost navíc běžně prezentuje své letákové nabídky ve vietnamštině. Od začátku roku Makro nabízí pro asijské zákazníky i speciální část svého webu.
To, že zájem o vietnamské zaměstnance roste, potvrzují i lidé z personálních agentur. Často je takový nábor problematický, protože ze zákona firma nemůže upřednostňovat žádnou národnostní skupinu uchazečů. Často se tak v inzerátu pouze objeví nenápadný požadavek na znalost vietnamského jazyka.
