Paní Marcele Akritidisové je 52 let. Třicet let pracovala jako vedoucí úřednice na Městském úřadě v Sokolově. Ke konci loňského roku však byla pro nadbytečnost propuštěna, od té doby novou práci shání marně.
"Absolvuji tak šest až sedm výběrových řízení za měsíc. Na nejrůznější administrativní pozice se v regionu hlásí v průměru 200 lidí, nakonec se dostanete do užší padesátky uchazečů a zde je pro nás padesátníky konečná," popisuje Marcela Akritidisová. Podle ní je zřejmé, že i v úřadech dostávají přednost hlavně mladí.
Sama má vystudované gymnázium a tříletou nástavbu v oboru cestovní ruch, navrch dlouholetou praxi ve vedoucích pozicích v oblasti administrativy. Přesto je bez šance i v případě míst s nižší potřebnou kvalifikací. "Jediným řešením zřejmě bude přestěhovat se ke dceři do Prahy. Tam snad šance bude vyšší. Přece jen do důchodu to mám stále daleko, navíc mě už na podzim vyškrtnou z úřadu práce," dodává Akritidisová ze Sokolova.
Lidé bez práce podle věku45 let a více: 39,1 % |
Ani hlavní město nemusí být automaticky záruka úspěchu. Své o tom ví třeba Josef B., který se hlásil na místo řidiče v jedné pražské společnosti. "Aniž by mě odpovědný manažer viděl, při informaci o mém věku se během telefonického rozhovoru rozesmál a řekl, že bych na takto fyzicky náročnou práci určitě nestačil," svěřuje se dvaašedesátiletý Josef B., který přitom stejnou práci dělal patnáct let.
Náš zákazník náš pán
O tom, že lidé ve středním věku jsou firmami cíleně diskriminováni, se všeobecně šušká, ale většina lidí z firem či personálních agentur to otevřeně nepřipustí. Může totiž často jít i o porušení zákona. Zákoník práce totiž takový "klíč" na výběr zaměstnanců zakazuje.
Personalisté však existenci věkového síta potvrzují, ale často raději jen anonymně. "Většinou jde o ústní prosbu, která doprovází podmínky tendru sepsané na papíře. Žádají nás, ať jim lidi nad 45 let ani neposíláme do užších kol výběrových řízení. My se musíme přizpůsobit," potvrzuje šéfka jedné personální společnosti, která však nechce zveřejnit své jméno. Podle ní nejde jen o nižší dělnické či administrativní pozice, ale často i o zkušené manažery s vysokou kvalifikací.
"Jsou firmy, které zaměstnance nad 50 let nechtějí a při náboru se zaštítí hesly, že jsou mladá, dynamická společnost. Pak sice při výběru nemusí uchazečům otevřeně říci, že jejich věk je vysoký, ale buď si takovéto uchazeče ani nepozvou na pohovor, nebo pak jejich vystoupení vyhodnotí jako horší, než bylo u jiných uchazečů," říká Luboš Rejchrt, prezident Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Podle něj je to dáno třeba rychlostí pracovního tempa ve výrobních firmách, které lidé nad 50 let dlouhodobě nemusí stíhat. "Zásadní problém je v tom, že populace rychle stárne a pracovních míst, která nejsou závislá na věku pracovníka, je stále nedostatek," upozorňuje Rejchrt.
Obtížnou situaci lidí ve středním věku potvrzují i čísla z úřadů práce. Zatímco v roce 2001 tvořila tato skupina lidí asi 28 procent všech nezaměstnaných, kteří byli evidováni na úřadech, letos už je to okolo 40 procent. Což je velmi podobné číslo jako v krizovém roce 2008.
Senioři mohou mít ještě větší problémy s hledáním práce v budoucnu, protože věk odchodu do důchodu se postupně přiblíží až k 70 letům. Počet šedesátníků, kteří budou potřebovat před důchodem práci, se podle výpočtu iDNES.cz přiblíží až k jednomu milionu lidí. (čtěte Důchodová reforma za desítky let: práci bude chtít milion šedesátníků)
