ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Firmy nechtějí platit nemocenskou od prvního dne. Raději uhradí volno

  • 236
Dvě třetiny šéfů malých firem nesouhlasí s návrhem, aby zaměstnavatelé propláceli svým pracovníkům první tři dny nemoci. Zároveň navíc platí: čím větší firma, tím spíš její vedení nemocenskou už od prvního dne odmítá.

Vyplývá to z exkluzivního průzkumu ČSOB pro MF DNES mezi pětistovkou malých a středních podnikatelů.

O zrušení takzvané karenční doby usilují někteří levicoví senátoři i poslanci, volají po něm i odboráři. Firmy se bojí, že se zaměstnanci „hodí marod“ a krátkodobé nemoci budou zneužívat. Argumentují tím, že po zavedení současných pravidel v roce 2008 počet neschopenek výrazně poklesl.

„Případné zrušení karenční doby by přineslo zvýšené náklady všem stranám,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„To, že firmy nechtějí hradit první tři dny nemocenské, však neznamená, že by se chovaly asociálně. Zůstat doma při nachlazení umožňuje více než třetina malých a středních firem a práci z domova ještě vyšší procento podnikatelů,“ říká Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB.

Sick days by měly být samozřejmostí

Co se týče placeného volna v případě nemoci (takzvaných sick days), firmy nejčastěji – téměř ve třetině případů – poskytují tři dny ročně. Čtvrtina firem pak umožňuje zaměstnancům vzít si během roku až pět dnů. A na rozdíl od rušení karenční doby s jejich případným uzákoněním nemají problém ani podnikatelé.

„Sick days mají svůj smysl. Firmy, kterým v tom nebrání nějaké mimořádné překážky, by měly tento benefit automaticky nabízet,“ myslí si Havlíček.

„Zaměstnavatelé stále častěji motivují zaměstnance k tomu, aby v době nemoci zůstávali doma, nebo jim to přímo nařizují. V konečném důsledku se to vyplatí, protože zabrání nakažení dalších lidí,“ dodává Zuzana Lincová, ředitelka personální společnosti Profesia.

Podle průzkumu však poskytování sick days není stále zdaleka nejvyužívanějším benefitem. K nim patří plovoucí pracovní doba, kterou nabízí přes dvě třetiny respondentů. Více než polovina z nich také poskytuje zkrácené pracovní úvazky či vyplácí prémie na léto nebo před Vánocemi.

Práci z domova pak zaměstnancům umožňuje 41 procent malých a středních firem. Dovolenou navíc – tedy více než zákonem dané čtyři týdny – dává svým lidem čtvrtina podnikatelů. Nejčastěji přitom přidávají týden navíc. „U velkých firem se to bere jako standard,“ podotýká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

Šest týdnů dovolené

Už nyní podle ní mají benefity velkou váhu. „V některých případech skutečně hrají až klíčovou roli. Už se například objevují první firmy, které nabízejí až 6 týdnů dovolené – zejména společnosti stojící na IT specialistech,“ dodává Součková.

„To, jaké benefity jsou pro lidi zajímavé, se však v posledních letech hodně mění,“ uvádí Jiří Halbrštát z personální agentury ManpowerGroup. Navíc podle něj zaměstnanci tolik nevyhledávají pozice ve velkých firmách.

„Nabídka benefitů v malých a středních podnicích kopíruje to, co lidé od zaměstnavatele očekávají. Řekl bych dokonce, že menší firmy dokážou být mnohem flexibilnější než mezinárodní korporace svázané procesy, pravidly a rozpočty,“ říká Halbrštát.