To považuje například analytik Raiffeisenbank Aleš Michl za překročení kritické hranice a vůbec nejhorší výsledek za dobu, co se údaj sleduje. "Firmy budou muset omezit investice a připravit se na přísnější úvěrová pravidla," tvrdí.
Pro banky to prý znamená menší zisky a logicky větší obezřetnost. Kreditní riziko se podle Petra Jakubíka z ČNB vypočítává jako pravděpodobnost nesplácení půjček. Poslední čísla se tedy každý měsíc mění.
V posledních obdobích však statistici docházejí ke stále vyššímu počtu případů, kdy jsou firmy v prodlení. Jestliže například za září činilo v listopadovém výhledu procento nesplácených úvěrů 6,39, nyní je ČNB revidovala na 8,7. V říjnu je to "zatím" jedenáct procent.
"Na podniky začala plně dopadat ekonomická situace ve světě, která jim způsobuje problémy s odbytem," tvrdí Jakubík. Ten podle svých slov očekává ještě minimálně v prvním čtvrtletí zhoršování platební morálky.
"Podle našich předběžných odhadů v tomto roce patřily mezi nejrizikovější obory z hlediska úvěrů dopravní podniky, skladování, spoje, těžba nerostných surovin a velkoobchodní a maloobchodní prodejci," vypočítává problematická odvětví Klára Žižková z poradenské společnosti D&B.
"Na přelomu září a října došlo ke skutečnému otřesu v bankovním sektoru, banky zpřísnily úvěrování podniků," říká Radek Laštovička ze společnosti Coface.
A bude možná hůř...
Když úvěr odmítnou poskytnout banky, snaží se firmy vylepšit svou situaci například také odprodejem splatných pohledávek a jdou za faktoringovými společnostmi. "Čekali jsme, že banky začnou omezovat úvěry malým firmám, ony ale začaly s omezením financování největších klientů. Chodí za námi hlavně firmy s obratem ve stovkách milionů korun a větší. Banky jim zmrazují úvěrové rámce a nedovolí jim je vyčerpat," potvrzuje Jan Kudera z faktoringové společnosti Cash Reform.
Ačkoliv firmy jako Cash Reform zaznamenávají nárůst zájmu o své služby, jsou také opatrné. Na černé listině těch, od nichž už žádné pohledávky nevykupují, se ocitli malí a střední stavebníci a developeři, textilky a krátkodobě i dodavatelé v automobilovém průmyslu. Výhled do nejbližší budoucnosti není oslnivý.
"Bude váznout export, protože zahraniční poptávka po domácím zboží bude dál uvadat. Bude klesat poptávka i ze strany domácích spotřebitelů, kteří budou svou spotřebu omezovat nejen pod vlivem jejich skutečné ztížené situace, ale hlavně také z opatrnosti pod vlivem hrůzostrašných zpráv ze světa," uvádí například ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
