Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy se perou o státní silniční zakázky. A sleví až téměř polovinu

  0:58aktualizováno  0:58
Mnoho silničních staveb má dokumentace EIA, které posuzují vliv stavby na životní prostředí, vypracované podle starého zákona. Nejsou tudíž v souladu s evropskými směrnicemi a stavbám hrozí zastavení na několik měsíců. Stavbaři se proto soustředí i na menší zakázky a jsou schopni státu slevit až téměř polovinu z­ původní ceny.

Zahájení dostavby úseku dálnice D11 z Osiček k Bláhovce u Hradce Králové. (22. července 2014) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Ředitelství silnic a dálnic má letos výrazně větší rozpočet na silnice než loni. Přesto se zatím zdá, že na nich kvůli posouzení vlivu na životní prostředí citelně ušetří.

Za stavební práce na silnicích se letos bude platit málo jako loni. A možná ještě méně. Stavební firmy se totiž předhánějí ve zlevňování.

Stavby dálnic jsou ohroženy. Nemají posudky dopadu na životní prostředí

Důvodem je to, že mnohé silniční stavby mají dokumenty EIA – posuzující vliv stavby na životní prostředí – vypracované podle starého zákona. Nejsou tudíž v souladu s evropskými směrnicemi, Evropská komise je nechce uznat a stavbám hrozí zastavení na několik měsíců.

Stavbaři se bojí, že nebudou mít co stavět. Soustředí se proto i na menší zakázky, které jsou jisté. Poslední velké soutěže ukazují, že jsou schopni státu slevit až 45 procent z ­původní ceny.

Dokládají to dvě středně velké soutěže na nové silnice na jihu Moravy, které se stavět budou, protože mají stavební povolení. Jde o obchvaty Znojma a ­Lechovic. V případě Lechovic přišlo čtrnáct nabídek, v případě Znojma dokonce šestnáct.

Klíčová je však cena. Zatímco stát odhadl podle projektu náklady na 493 milionů korun, nejnižší nabídka činila 270 milionů od sdružení firem vedeného Imosem Brno. Hlad a­ ochotu firem zlevnit potvrzuje rovněž to, že i nejdražší nabídka v­ soutěži byla o více než 150 milionů korun pod cenou projektu.

„Není vůbec jistota, kolik soutěží bude, proto se jde na takové ceny. Je reálná hrozba, že zakázek bude málo,“ vysvětluje Petr Čížek, jednatel společnosti Swietelsky stavební.

Soutěžení za méně než 60 procent ceny na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyvolává obavy, zda jsou nabídky firem reálné. Společnosti by totiž předem mohly počítat s­ tím, že budou šidit kvalitu, nebo se chtít dostat do zisku dodatečným účtováním víceprací. ŘSD proto plánuje posílit stavební dozory.

Silničáři letos větší naděje vkládají do oprav. ŘSD na ně získalo do rozpočtu další dvě miliardy korun, peníze navíc dostanou od státu také kraje. Na rozdíl od výstavby nových silnic se v tomto případě nemusí tak složitě řešit povolení.

Objem nových veřejných stavebních zakázek navíc klesá, loni se snížil o 29,3 procenta. „To se projeví v menším přílivu stavebních zakázek od veřejných investorů v příštích čtvrtletích zejména v infrastruktuře,“ míní Jiří Vacek ze společnosti CEEC Research.

Na železnici je to jinak

Na železnici byly stavební firmy loni zahlceny prací a většiny soutěží se účastnili maximálně čtyři uchazeči. „V oblasti zakázek na železnici mají firmy velice dobrou zasmluvněnost, a to včetně cen. Proto nebudou mít potřebu jít za jakoukoliv cenu do dumpingového boje,“ podotkl Vacek.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zatím vypsala nových zakázek za poslední měsíce relativně málo. Nicméně i na železnici se časy mění: téměř miliardová rekonstrukce tratě ze Žďáru nad Sázavou do Ostrova nad Oslavou přilákala osm firem. Loni se přitom do zakázek v hodnotě stovek milionů přihlásily třeba jen dvě firmy.

SŽDC ale nechce z jedné zakázky věštit budoucnost. „Není to důkazem nějakého trendu jako spíš otázkou zaměření stavby jako takové. Záleží totiž na tom, jak moc je zakázka specializovaná,“ vysvětluje mluvčí firmy Jakub Ptačinský. Na železnici je mezi firmami také menší konkurence, protože získat potřebná povolení a techniku je těžší než pro silnice.

Situace ve veřejných zakázkách mohla být ještě zamotanější. Antimonopolní úřad v pondělí potvrdil rekordní pokutu za kartelové dohody ve výši přesahující 1,6 miliardy korun a mezi pokutovanými je i ­trio velkých firem Skanska, Eurovia a ­Strabag (psali jsme zde).

Podle zákona by měly být zařazeny automaticky na seznam firem, které nemohou jít do veřejných soutěží. Ke kartelu ale došlo ještě před platností této verze zákona, takže vyloučeny nebudou.

Autor:


Nejčtenější

Zoot řeší množství vráceného zboží, čeká ho boj se Zalandem

Prodejna e-shoopu Zoot v Praze.

Nakupovat oblečení a boty po internetu není zatím pro většinu Čechů obvyklé. Na tomto poli se přitom právě rozhořel boj...

Mladík šel do práce 22 kilometrů pěšky. Šéf mu za oddanost daroval auto

Americký student Walter Carr byl z nečekaného daru dojatý.

Walter Carr, osmnáctiletý nováček ve stěhovací firmě Bellhops, měl svou první práci odvést v domě v americkém Pelhamu....



Lidé se stěhují do okolí měst, každé ráno pak tráví v autech v kolonách

Stávka na francouzské železnici nahnala více lidí do aut. V Paříži se tvoří...

Kvůli vysokým cenám bydlení ve městech roste poptávka po nemovitostech v jejich okolí. „Evidujeme meziroční růst zájmu...

Čokoláda Toblerone se vrátí ke svému původnímu tvaru, mezery se neosvědčily

Čokoláda Toblerone

Tradiční švýcarská čokoláda Toblerone se vrátí ke svému původnímu tvaru. Její americký majitel předloni zvětšil mezery...

Do důchodu později a jiné daně, radí Česku OECD

Ilustrační snímek

Česko by mělo navázat věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku života. Doporučuje to Organizace pro hospodářskou...

Další z rubriky

Jednou nebude nutné na úřady chodit, slibuje vrchní státní „ajťák“

Petr Kuchař, ředitel pro IT a digitalizaci státní správy na ministerstvu...

Omílaný slib, že obíhat mezi úřady mají dokumenty, ne občan, dostává konkrétní obrysy. Odbor hlavního architekta na...

Firmy dopřávají lidem kvalitnější pracovní pomůcky, hlídají ale plýtvání

Ilustrační snímek

Nízká nezaměstnanost nahrává firmám vyrábějícím pracovní oblečení, boty a ochranné pomůcky. Zhruba šestimiliardový trh...

Každý Čech dluží 161 500 korun. Stát musí splatit celkem 1,714 bilionu

Trezory do banky přibyly až později, o čemž svědčí mj. i to, že firma A. Ippen...

Státní dluh v pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 bilionu korun. Za růstem dluhu...

Najdete na iDNES.cz