"Při zpřesňování hranic pozemků jsme náhodně zjistili, že většina průmyslových areálů firem vůbec nerozlišuje mezi jednotlivými typy pozemků. Tyto pozemky jsou pak chybně evidovány v katastrálních a jiných mapách," říká jednatel společnosti Certifikační autorita katastrálních informací (CAKI) Zbyněk Kugler, který podniká v oblasti přeměřování pozemků a daňových auditů a nesrovnalostí si všiml.
Důvodů, proč se tak děje, je víc. Firmy nenahlašují stavební úpravy svých areálů a stavební úřady, respektive obce, jim to tolerují. Na vině je i vágní legislativa, tvrdí odborníci. Výsledek? Vlastníci pozemků často počítají a odvádějí nižší nebo vyšší daň z nemovitosti, než by měli. Obce v některých případech přicházejí až o statisíce korun ročně.
Jedna z firem z okolí Poděbrad, která nechtěla být jmenována, například svůj areál s rozlohou přes 11 tisíc metrů čtverečních násobila sazbou 0,063 korun za metr čtvereční a došla k dani 702 korun za rok. Ve skutečnosti však většinu pozemku papírově vedeného jako orná půda tvoří neveřejné silnice a parkoviště se sazbou 5 korun za metr čtvereční a na zbývajících téměř pěti tisících metrech je zeleň, která se jako takzvaná "ostatní plocha" daní sazbou 0,2 Kč za metr čtvereční. Za rok firma podstřelila daň o 31 925 korun, nedoplatek za poslední tři roky včetně penále by sahal ke 142 tisícům korun.
Úřady na nápravu chyb netlačí
"Nedělají to jenom průmyslové podniky, máme tady spoustu rodinných domků se zahradami na orné půdě," uvedla pod podmínkou anonymity zaměstnankyně stavebního úřadu Ostrava Hrabová. Záměna půdy u rodinných domů však obecní rozpočty nebolí, platí u nich totiž stejná sazba za ornou půdu jako za zahradu.
A proč k těmto zmatkům dochází? "Je to vinou vlastníků pozemků," tvrdí úřednice. Před vydáním územního rozhodnutí o umístění staveb průmyslových objektů na zemědělských pozemcích vydává Zemědělský půdní fond souhlas s vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu většinou na celý pozemek, ale vlastník změnu na katastrální úřad nenahlásí.
Katastrální úřady tvrdí, že mají jen evidenční funkci a za lajdáctví vlastníků nemohou. Navíc pokud údaje na katastru neodpovídají skutečnosti, hrozí majitelům pokuta až do třicetinásobku minimální mzdy. Jenomže sankce se udílejí výjimečně nebo vůbec. "Není mi zatím bohužel znám žádný případ, kdy by katastrální úřad takto sankcionoval vlastníka," říká ředitelka Katastrálního úřadu Ostrava Marcela Staniczková.
Obcím mohou utíkat statisíce ročně
Jak zasahují tyto zmatky do rozpočtu obcí, se vyčíslit nedá. Někde však mohou radnice přicházet o velké peníze. Například jeden ze strojírenských podniků ze Středočeského kraje, který si v minulosti pletl kulturu pozemků, by podle CAKI musel za poslední tři roky doplatit daň ve výši 1,160 milionu korun včetně penále.
Pro obce je daň z nemovitosti jedinou daní, která jim plyne přímo do rozpočtu, samy však nevidí do daňového přiznání. Zaměstnankyně stavebního úřadu Ostrava Hrabová připouští, že je možné podat podnět k prošetření na finanční úřad, ale moc často se to nedělá. "Daleko víc nás trápí, že firmy jedou roky na 'zkušební provoz'. Protože zákon o dani z nemovitosti tento pojem nezná, tak dlouhá léta neplatí daně z nemovitosti ze staveb," říká. Stavba se stává předmětem daně až v okamžiku kolaudace.
Finanční úřady připouštějí, že si firmy pletou kromě jiného i druh pozemků, nedovedou však říct, jak často se to stává. "Finanční správa nesleduje vznik daňových nedoplatků podle typu chyb v daňovém přiznání a nemůže tedy poskytnout přehled, u kolika firem ke zmiňované chybě dochází," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová. Správce daně podle ní provádí veškeré kontroly, a to i v případě, že v katastru informace chybí, detaily však nezveřejňuje.
Firmy nenahlašují úpravy pozemků
Firmy si nepletou jen ornou půdu, ale i pozemky s jiným využitím. Nejčastěji takzvané "zpevněné plochy" jako jsou nádvoří, parkoviště, silnice, manipulační plochy, zeleň nebo ostatní plochy, kde se sazby liší i o několik korun na metr čtvereční. A někdy okrádají na dani i samy sebe.
Stamiliony pro obceDo rozpočtů krajských měst plynou z daně z nemovitosti stovky milionů korun ročně. Například Ostrava loni vybrala na této dani 169,5 milionů korun, celkové příjmy města byly 10,3 miliardy. Podle dat Svazu měst a obcí ČR se daň z nemovitosti loni podílela na všech daňových příjmech obcí 6,5 procenty. Svaz netuší nic o tom, že by obcím utíkaly příjmy kvůli tomu, že průmyslové firmy špatně evidují pozemky. "S touto problematikou se na nás zástupci obcí neobrátili," sdělil David Sláma z legislativně-právního oddělení. |
"Část zahrady jsme užívali jako manipulační plochu, za kterou se platí víc. Jinde jsme udělali zahradu v rámci našeho zahradního programu, ale celých pět let jsme platili za manipulační zpevněnou plochu pro podnikání," říká anonymně jednatel středočeské firmy, která obchoduje se zahradním nábytkem. Ve výsledku firma přeplácela na dani 3 až 4 tisíce ročně.
"Byla to naše laxnost, že jsme úpravy nenahlásili na katastrálním úřadě. Chtěli jsme to udělat až najednou," vysvětlil podnikatel. Stavební úřad podle něj roky věděl o tom, že špatně evidují, ale nijak nenaléhal. Za neaktuální evidenci mohou stavební i katastrální úřady vlastníky pozemků potrestat pokutou do 50 tisíc korun.
Odborníci: Na vině je i složitý zákon
Časté chyby v daňových přiznáních potvrzují daňaři. "Často i několik let firmy odvádí daň v nesprávné výši, protože zaměňují kulturu pozemků. Platí buď vyšší nebo nižší daň, než by měly," shrnula své zkušenosti daňová specialistka z firmy Apogeo Jaroslava Hanková. Kromě toho, že firmy "zapomenou" udělat revizi daňového přiznání po úpravách pozemku, podle ní také nechápou složitý zákon o dani z nemovitosti, který se od 1. ledna 2012 novelizoval.
Také Zbyněk Kugler z CAKI si myslí, že zákon není jednoznačný. "V zákoně je pouze napsáno, že se má daň platit dle skutečnosti. Nikdo však netuší, jaká je ona 'skutečnost'. Podkladů pro zakreslování nemovitosti totiž existuje několik a v každém může být nemovitost zakreslena jinak. Firmy často změnu zapíší pouze v jednom podkladu nebo vůbec," říká. Podle něj není jasné, zda využít jako podklad pro platbu daně katastrální mapu, evidenci na stavebním úřadě nebo základní plán závodu. "Tyto dokumenty si často odporují," uzavřel.
