"Odhaduji, že soukromé firmy zřizují nebo nepřímo podporují kolem třiceti škol a za posledních deset let vznikly jen tři," říká Petr Jadrný ze Sdružení soukromých škol.
"Stát podnikatele nepodporuje k vlastní výchově pracovníků," dodává Jadrný. Je to ztrátové, znamená to boj se státní byrokracií a hlavně si nijak podnik nemůže zavázat absolventy. Ti pak mohou jít ke konkurenci.
"Když odejdou alespoň k dodavateli, je to menší zlo," prohlásil nedávno personální šéf Škoda Auto Martin Jahn. Právě Škodovka má v zemi jako jediná třístupňovou školu od učiliště přes maturitní obory po vysokou.
Střední školu v Mladé Boleslavi letos opustilo na tři sta studentů, většina z nich zůstala pracovat pro Škodu. Kromě toho školí automobilka i učitele z jiných škol.
Vyučíme a zaplatíme
Zatím poslední firemní střední škola vznikla v Dobrušce, kde ji založilo sdružení podnikatelů Podorlické vzdělávací centrum v roce 2005.
"Mají naprostý nedostatek kvalifikovaných absolventů v perspektivních technických studijních a učebních oborech," vysvětluje pohnutky ředitel školy Vladimír Voborník. První rok přinesl úspěch.
"Jistota práce k nám přivedla vloni například celou třídu žáků s ukončeným třetím ročníkem oboru mechanik seřizovač a mechanik strojů a zařízení, aby si tady udělali maturitu," popisuje.
A zájem o studenty byl velký. Podle Voborníka většina z nich dostává během výuky i slušné "kapesné", za rok až dvacet tisíc. "My máme letos krizi," namítá Jan Rafaj, personální šéf společnosti Eltodo, která má vlastní učiliště už osm let a před dvěma lety přidala maturitní studium.
"Děti nemají zájem," pokračuje. Podle něj přišla první citelná krize před osmi lety, kdy se rozpadl socialistický systém učilišť v blízkosti velkých státních podniků. Kromě toho začaly vznikat nové obchodní školy a o dělnické profese ztratily děti i rodiče zájem.
"Jenže my budeme elektrikáře potřebovat pořád," podotýká Rafaj. Eltodo spravuje mimo jiné veřejné osvětlení nebo panáčky na přechodech.
Kampaň pro rodiče
Firmy si stěžují, že staří mistři jim odcházejí do důchodu a noví se nerodí. Ze čtyř set tisíc lidí bez práce má čtvrtina výuční list, ale nepracuje. Jednak to může být špatně zvoleným oborem, jednak výhodnějšími podmínkami sociální podpory.
"Budeme hledat i mezi nimi," říká mluvčí Metrostavu František Polák. "Na podzim chceme spustit náborovou kampaň a podpořit učně různými benefity, máme enormní nedostatek zedníků, tunelářů, svářečů, instalatérů nebo zámečníků i středního technického personálu," popisuje.
Rodiče dětí na základních školách chtějí přesvědčit o tom, že se vyplatí pro ně se vyučit. "Neznám případ, aby byl stavař týden nezaměstnaný," podotýká.
Stát nepomáhá
Založit soukromou střední školu je podle dobrušského ředitele první rok "za trest". Od státu dostanou menší peníze než státní školy.
"Musí se vydržet první školní rok při 60procentním normativu. To vám nikdy nemůže stačit ani na základní mzdy pro pedagogy, zároveň platíme pronájem budov i nábytku," popisuje materiální potíže Voborník.
On i ředitel školy pro Eltodo coby dlouholetý učitel si ale vychvalují princip sepětí s firmou. Žáci chodí na praxe, znají podnik a po vyučení si časem dodělají maturitu.
Největší soubor takzvaných firemních škol jsou učiliště a školy pod Svazem českých a moravských spotřebních družstev čili Coop. Učí se tam například obchodníci, prodavači, kadeřnice i číšníci.
Kromě řemeslníků a dělníků je na českém trhu největší poptávka po lidech schopných pracovat s počítačovými systémy. Po Škodě Auto s ekonomickou školou se do vysokého školství pouští i společnost Unicorn. Placené studium s příslibem stipendií otvírá na podzim.
"Potřebujeme jiné lidi, než chodí z nynějších vysokých škol. Chceme z Česka udělat místo, kde budou mladí lidé vyvíjet kvalitní software," říká šéf Unicornu Vladimír Kovář. O studenty se budou v první řadě kromě nich ucházet Siemens, Oracle, IBM nebo Microsoft.
