Fond rozvoje bydlení bude v Olomouci

- Státní fond rozvoje bydlení, jehož vznik ve středu podpořila Poslanecká sněmovna, nebude sídlit v Praze, jak navrhovala vláda, ale v Olomouci. "Je to významnější instituce pro město než pobočky ministerstev, protože fond bude pro celou republiku," řekl olomoucký poslanec a bývalý ministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil (KDU-ČSL), který Olomouc jako sídlo fondu sněmovně navrhl. Nový zákon o fondu bydlení musí ještě potvrdit Senát.

"Jsme připraveni nabídnout několik městských budov i byty pro dojíždějící zaměstnance," řekl viceprimátor Olomouce Pavel Horák (KDU-ČSL).
Peníze z nově vytvořeného fondu rozvoje bydlení mají sloužit k podpoře výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury i k opravám bytových domů. Fond by měl časem zaměstnat až dvacet lidí.

V Olomouci má už nyní sídlo ze zákona například Česká lékařská komora a také jeden ze dvou vrchních soudů v zemi.

Smysl fondu bydlení ukáže čas
Fond bydlení, o jehož podobě se vedly dlouhé spory, sice včera schválila sněmovna, i nadále jej však provázejí pochybnosti o jeho smyslu. Podle názorů vlády a stavebních firem se s pomocí fondu rozběhne od příštího roku výstavba nájemních bytů. Podle názorů pravicových poslanců a majitelů domů se však pouze otevře prostor pro korupci a plýtvání státními prostředky.
Nikdo přitom zatím neví, kolika penězi bude fond disponovat ani jakými nástroji bude výstavbu nájemního bydlení podporovat.
Pro začátek dostane fond bydlení šest miliard korun z Fondu národního majetku. Tato částka bude tvořit jeho základní jmění a nesmí se snížit. Fond má také slíbeny dotace ze státního rozpočtu.
O získání většiny ostatních peněz se však musí starat sám.
"Kolik peněz do fondu poteče, bude záležet na tom, jak se podaří přitáhnout do něj soukromý kapitál. Fond například může vydávat cenné papíry," vysvětlil včera ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. To bude mít na starosti výbor fondu, v jehož čele bude ministr Lachnit stát.
Podle něho by se díky přilákanému soukromého kapitálu mělo nakonec na podporu bytové výstavby získat více peněz než dosud. "V blízkém časovém horizontu počítáme s tím, že by fond mohl mít i 20 až 40 miliard ročně," dodal Lachnit.
Právě tento způsob financování se ovšem nelíbí poslancům čtyřkoalice, kteří včera hlasovali proti fondu. "Fond si bude půjčovat soukromé peníze a nebude k tomu potřebovat souhlas parlamentu. Je to jen další cesta k zadlužení veřejných financí," tvrdí Ivan Pilip z KDU-ČSL.
Také názory na to, jak nejlépe využít peníze z fondu bydlení, se mezi odborníky liší.
Podle ministra pro místní rozvoj by se prostředky fondu měly používat především na podporu výstavby nového nájemního bydlení a na opravy starších bytových domů.
Tuto myšlenku také podporují stavební firmy. "Fond přinese plynulé financování stavební výroby, nezávislé na schvalování státního rozpočtu," uvádí hlavní výhodu fondu bydlení předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví Milan Veverka. Podle něho by se díky fondu mohla v příštích letech zvednout výstavba ze současných 33 tisíc zahájených bytů o dalších 10 tisíc.
Na druhé straně však vznikají obavy, že veřejné peníze by se daly využít efektivněji.
"Za peníze fondu bude mít několik tisíc lidí ročně šanci stát se privilegovaným subjektem a získat byt za regulované nájemné. Už samo rozhodování o tom, kdo tyto byty dostane, povede ke korupci," řekl včera místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Pokud by se tyto peníze raději využily na příspěvek na nájemné pro sociálně slabé rodiny, mohli by si podle Šimečka občané dovolit bydlení za tržní nájemné. A za těchto podmínek by se i soukromému kapitálu vyplatilo stavět nové nájemní byty.
Orgány fondu by měly vzniknout do tří měsíců od vyhlášení zákona, první výsledky jejich práce se však dají čekat nejdříve příští rok. Zákon však ještě musí projít Senátem.

Spor o fond byl sporem o znění opoziční smlouvy
ODS a ČSSD se na vzniku fondu dohodli při prohloubení opoziční smlouvy. Při následných jednáních mezi oběma stranami došlo k řadě ústupků.

Fond nebude mít např. garantován příjem z výnosu některých daní, ODS na druhou stranu souhlasila s tím, aby v letech 2001 a 2002 dostal fond příspěvek ze státního rozpočtu.

Nově zřízený fond by také neměl mít možnost použít své peníze na nákup státních obligací, což se nelíbilo ani Mezinárodnímu měnovému fondu.

V čele Výboru fondu bude ministr pro místní rozvoj, dalších šest členů jmenuje vláda na čtyři roky. Členy dozorčí rady bude volit sněmovna, sídlo fondu bude umístěno v Olomouci.

ČSSD v dubnu obvinila ODS, že svou neochotou normu podpořit porušuje opoziční smlouvu. Tam se totiž občanští demokraté zavázali, že vznik fondu umožní.

ODS se bránila nařčení, že porušuje "toleranční patent" tvrzením, že se nezavázala k podpoře žádné konkrétní formy fondu.

Bez podpory ODS by vznik fondu v parlamentu neprošel. Unie a lidovci totiž zákon v předložené podobě podpořit nechtěli. Samotná podpora ČSSD a KSČM by ke schválení nestačila.