Fond varuje Česko před zpomalením

Česká ekonomika v druhém pololetí patrně zpomalí svůj hospodářský růst kvůli slábnoucí kondici ekonomik Evropské unie. Konstatovala to mise Mezinárodního měnového fondu, která dnes zveřejnila svou výroční hodnotící zprávu o stavu české ekonomiky. Experti MMF rovněž varují před přílišnou rozhazovačností české vlády a před narůstajícími schodky veřejných rozpočtů.

"Pro letošní rok odhadujeme růst 3 až 3,5 procenta, což je trochu méně, než odhadují jiné instituce. Česká ekonomika zažívá solidní oživení, ale v druhém pololetí její růst zřejmě zpomalí kvůli ochabnutí ekonomik Evropské unie, zejména Německa," konstatoval dnes k závěrům mise zástupce MMF pro střední Evropu Roger Nord.

Za hlavní problém české ekonomiky mise označila hospodaření vlády a narůstající deficity veřejných financí. Podle propočtů MMF skončí letos hospodaření státu se souhrnným deficitem ve výši 11,4 procenta hrubého domácího produktu. To je zhruba 230 miliard korun. "Náš odhad je zhruba o dva procentní body vyšší oproti odhadům ministerstva financí kvůli několika nezbytným úpravám," uvedl Nord. Měnový fond jednak nevěří, že se vládě podaří vybrat tolik daní, kolik si naplánovala.

Proto očekává výpadek kolem 15 miliard korun v daňových příjmech. O tomto výpadku dříve hovořili i zástupci ministerstva financí. Podle MMF dále do bilance rozpočtu není korektní počítat mimořádné příjmy z prodeje telefonních licenci UMTS, od nichž si vláda slibuje dvacet miliard korun, a privatizační příjmy na úrovni obcí.

Pokud se bilance rozpočtu očistí od úhradu starých dluhů v Konsolidační bance, pak nově vzniklý deficit rozpočtu měnový fond odhaduje na 5,7 procenta HDP, tedy zhruba 120 miliard korun. "I toto číslo je vyšší, než by správně mělo být, a navíc je vyšší než v loňském roce. V době, kdy ekonomika ožívá, by vláda měla výdaje omezovat a nikoli zvyšovat. V Česku se ale děje pravý opak," varoval Nord.

Jak vidí MMF českou ekonomiku v roce 2001
Růst HDP	3,0-3,5 %
Inflace	4,0 %
Nezaměstnanost	8,7 %

Zpráva měnového fondu dále oceňuje pokrok ve stabilizaci finančního sektoru a vzrůstající kondici a stabilitu bankovního systému. Cena za očištění bank a jejich přípravu k privatizaci však podle MMF vystoupala po započtení odhadovaných nákladů na stabilizaci IPB do výše 21 procent HDP. "To je více než v Polsku nebo Maďarsku, kde očištění proběhlo dříve a náklady se díky tomu podařilo omezit," dodal Nord.

K návrhu rozpočtu na příští rok, který dnes schvaluje vláda, se zástupci fondu nechtějí vyjadřovat dokud nebude hotov. "Je příznivé, že schodek samotného státního rozpočtu v užším pojetí má klesnout v souladu s politickými dohodami na deset miliard korun. Toto číslo nám ale ekonomicky mnoho neříká, je to jen malá část celkového financování státu," uvedl Nord.