Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Sbírky stoply zadlužení na pouhých 270 sekund. Češi posílají haléře

  • 207
Čechy bohulibá myšlenka přispívat na snižování státního dluhu zatím příliš neoslovuje. Ačkoliv pro tento účel existují dva účty, sešlo se na nich dosud jen něco přes 900 tisíc korun. Tato částka by celkový dluh Česka příliš nesrazila, jeho narůstání by dokázala zastavit zhruba jen na čtyři a půl minuty.

Veřejný dluh totiž podle výpočtu analytika Raiffeisenbank Aleše Michla každou vteřinu narůstá o téměř 3 400 Kč. Necelých 920 tisíc, konkrétně 917 690,11 Kč, které se na účtech založených ministerstvem financí a prezidentem Milošem Zemanem dosud sešly, by stačilo zastavit narůstání celkového dluhu Česka (státní dluh je jeho hlavní položkou) jen na 270,4 sekundy.

Záškodníci?

Motivace mnohých přispěvovatelů, kteří posílají haléřové částky, však může být i škodolibá. Stejně jako v případě účtů na podporu prezidentských kandidátů mohou předpokládat, že banka účtuje poplatek za příchozí platbu, například v obvyklé výši pěti korun. Zasláním pěti haléřů tak mohou z fondu peníze naopak odčerpávat.

Ze dvou účtů, které jsou pro snižování státního dluhu určeny, je přitom úspěšnější ten, který v červnu založil prezident (číslo účtu vedeného u PPF Banky je 123123/6000). Za půl roku jeho existence se na něm nastřádalo téměř 805 tisíc korun. Vyplývá to ze seznamu dárců, který nadační fond zveřejňuje na svých stránkách.

Seznam však ještě není úplný a neodpovídá celkové vybrané částce. Dosud na něm chybí jména donátorů, kteří věnovali téměř 230 000 Kč. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka je to tím, že se seznam doplňuje zpětně podle údajů od banky. Přesto je z něj zřejmé, že Čechům státotvorné nadšení poněkud chybí.

Vůbec nejvíc peněz totiž do fondu poslal sám prezident Zeman, který do něj odvádí pravidelně šedesát tisíc korun měsíčně. Dalšími velkými přispěvateli jsou někteří členové správní rady nadačního fondu: vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář poslal do fondu padesát tisíc korun; prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák přispěl dvaceti tisíci a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil se na snížení státního dluhu podílel deseti tisíci korun. Nebýt jich, fond by narůstal ještě pomaleji.

Co všechno je veřejný dluh

Veřejný dluh je tvořen dluhem vlády, dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Jeho hlavní položkou je státní dluh, který vzniká kumulací schodků státního rozpočtu. Za rok 2013 narostl státní dluh o 15,7 miliardy korun na 1,68 bilionu korun. Každý Čech tak jen v rámci státního dluhu dluží v přepočtu 160 000 Kč (více zde).

Pro přijetí eura je nutné dodržet hranici 60 procent veřejného dluhu vůči HDP. Nyní jsme na 45,91 procenta.

Ideoví otcové fondu totiž své dítě podpořili zhruba polovinou všech nastřádaných (a zveřejněných) prostředků. Dalším klíčovým přispěvatelem byla firma Tekoo Reality, která fond podpořila částkou sto tisíc korun. Ostatní dárci se však většinou drží destikorunových, stokorunových či tisícikorunových příspěvků. Řada z nich posílá částky v řádech korun či haléřů.

Ačkoliv prezidentský fond stojí primárně na dotacích svého zakladatele a další velcí přispěvatelé se k němu přidávají ztuha, prezident z jeho fungování zklamán není. Už při zakládání fondu řekl, že má plnit spíše symbolickou a edukativní roli a právě v té ho hodlá dále podporovat a propagovat podobně, jak to udělal při svém vánočním projevu či při páteční tiskové konferenci na Pražském hradě. Tehdy prohlásil, že pravidelným přispěvatelem se stane i současný premiér Jiří Rusnok. Jeho jméno však na seznamu dárců dosud není.

"Při dosažení částky jednoho milionu korun se plánuje nákup státních dluhopisů, které jsou již v oběhu," řekl mluvčí prezidenta Ovčáček k tomu, jak budou peníze z fondu konkrétně využity.

Ani ministerský fond netáhne

Druhý fond založený ministerstvem financí (číslo účtu rezervní fondu vedeného u ČNB je 123-3328001/0710) je na tom však ještě mnohem hůře než prezidentský. Od roku 2009 do konce loňského prosince se na něm sešlo celkem jen 112 765 Kč.

Dary u ministerstva

Ministerstvo financí nashromáždilo na snížení státního dluhu za posledních pět let dary za 112 765 Kč. V jednotlivých letech získalo tyto částky:

2009 - 80 819 Kč
2010 - 1 568 Kč
2011 - 2 715 Kč
2012 - 8 556 Kč
2013 - 19 107 Kč

Zdroj: Ministerstvo financí

Největší slávu si přitom fond prožil v roce 2009, kdy z něj na umoření státního dluhu odešlo 80 tisíc korun. O rok později chuť občanů Česka snižovat narůstající dluh oslabila na minimum, když se na účtu sešlo jen patnáct stokorun. Následně se morálka Čechů začala nepatrně zvyšovat a loni dosáhla výše zhruba dvaceti tisíc korun.

"Za rok 2013 přispělo 11 fyzických osob (někteří opakovaně) a jedna neparlamentní politická strana. Nejvyšší příspěvek činil deset tisíc korun a pocházel od fyzické osoby," uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek. Na otázku, zda ministerstvo hodlá v letošním roce účet více propagovat, neodpověděl.

Česku pomůže lepší hospodaření, sbírky nic nezmohou

Ekonomové zvláštní iniciativy na snižování dluhu nezavrhují, ale moc jim netleskají. Podobné aktivity existují i v zahraničí a ani tam se do nich lidé moc nehrnou. Například ve Spojených státech mohou občané posílat peníze na umořování státního dluhu na účet vedený pod ministerstvem financí.

Dosud vybraná částka na Zemanově prezidentském účtu by však podle hlavního ekonoma BH Securities Vojtěcha Bendy nepokryla ani jednodenní výdaje prezidentské kanceláře. Kancelář prezidenta republiky má roční rozpočet 347,3 milionu Kč, takže denně utratí přibližně 950 tisíc.

"Není správné komukoliv rozmlouvat dobrovolné aktivity tohoto typu. Mnohem efektivnější by však bylo, pokud by organizátoři těchto sbírek nasměrovali svoji aktivitu směrem k omezování zbytečných výdajů. Vzhledem k množství skandálů spojených s plýtváním peněz daňových poplatníků na předražené a zbytečné projekty se nelze divit, že vůle přispívat nad povinný rámec či ochota přijmout vyšší zdanění je v České republice nízká," říká Benda. 

Podobný názor má i hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Z finančního pohledu je význam obou účtů na snížení státního dluhu zcela zanedbatelný. Možná by se jim dal připsat alespoň symbolický význam. Nicméně z principu je existence podobných iniciativ nelogická," domnívá se Marek. "Vývoj státního a veřejného dluhu určuje fiskální politika vlády. Pokud chceme zastavit růst dluhu, či ho dokonce snížit, měli bychom na to myslet při parlamentních volbách," dodává.