Když s nimi hospodyně připravovaly vánoční sladkosti poprvé, T. G. Masaryk byl teprve čerstvým československým prezidentem. Když se s formičkami pracuje dnes, jediný rozdíl je v kovu – díky moderním technologiím vypadají trochu leskleji.
"Nejúspěšnější tvary formiček přežily první republiku, druhou světovou válku i socialismus. V současné době přežívají kapitalismus. A věřím, že budou i po nás," říká generální ředitel karlovarské společnosti Blex Karlovy Vary Miroslav Klícha. Právě jeho firma od roku 2001 továrnu vlastní.
Dějiny tamní výroby kuchyňského nádobí sahají až do sedmnáctého století – do doby kolem roku 1660 za hraběte Humprechta Černína. Tehdy se začaly v hamrech kovat plechy na výrobu pocínovaných nádob pro vaření.
Samotnou továrnu vyrábějící dodnes stejné formičky na vánoční cukroví založili v roce 1919 tři bratři Zenkrové. "Tvary formiček, které začali vyrábět Zenkrové, přežijí prasečí chřipku i další pohromy, které nás čekají," říká výrobní mistr Reiner Pelmann.
Zajíci, žáby a ryby nepřežili
Některé typy však za léta z trhu zmizely a firma se je nyní snaží obnovit. Odlitky se našly ve skladu, jde například o další tvary zajíce, žáby a ryb. "V době válečných událostí i v současné krizi je lidem hůře. Nemají peníze a orientují se na domácí vaření a pečení. Když si udělám vánoční cukroví doma, tak ušetřím," myslí si ředitel Klícha.
Od zahájení výroby putovalo z Krušných hor za devadesát let do Česka, Slovenska, zemí Evropské unie, Spojených států či třeba Jihoafrické republiky 30 až 35 milionů formiček. Je to procento až dvě z celkové produkce firmy, která vyrábí i jiné kuchyňské zboží.
Lidé z továrny s rozladěním přiznávají, že ve velkých obchodních řetězcích se formičky koupit nedají.
"Formičky totiž nejsou tak atraktivní jako prodej piva, jogurtů, rohlíků a dalšího zboží," říká ředitel Klícha. Lze je koupit v malých obchodech či přes internet. "Už je používala moje babička. Nejraději vzpomínám na rohlíčky. Nevím, kam staré formičky přišly, mám ale nové," říká lisařka Helena Krajňáková.
