Několik zápasů sice ještě chybí, ale polovina týmů z Evropy skončí asi už v základním kole. Třináct míst z 32, které má kontinent na nejsledovanější akci na světě k dispozici, je vděčným terčem pro méně zastoupené světadíly, hlavně Asii a Afriku.
Je to také pomník dřívější ekonomické nadvlády starého kontinentu, která se postupně drolí. Na rozdíl od rychle sílící Asie a do budoucna lukrativní Africe. Evropanům časem nezbude než ukazovat na (fotbalovou) kvalitu, stejně jako to dlouho dělali nyní již převálcovaní výrobci bot, textilu, elektroniky a nyní se o totéž snaží třeba výrobci aut a strojů.
Dlouholetý šéf světové fotbalové organizace FIFA Sepp Blatter, před jehož protřelostí úctou jihnou i oči českých funkcionářů, loni téma kvót otevřel v Asii. „Uvědomte si, že jste velmoc,“ řekl na setkání asijské fotbalové konfederace, která patří k početně nejsilnějším. Na mistrovství světa má Asie jistá čtyři místa, o páté musí soupeřit s jiným kontinentem. „Evropa a Jižní Amerika mají 19 z 32 míst. Není matematicky možné všechny je vykopnout z turnaje dříve, než se jeden dostane do semifinále,“ dodal Blatter.
Asie podle něj tvoří polovinu z miliardy dolarů, které FIFA ročně utrží. Evropa přispěje jen dvaceti procenty. Podle pozorovatelů šlo především o politický projev, Švýcar Blatter totiž sbírá ve světě hlasy pro své znovuzvolení v roce 2015. Ve fotbalové demokracii platí, že funkcionář z Bhútánu má stejný hlas jako fotbalový Francouz.
Příliš se nezadařilo
Evropané mají při vší bídě na probíhajícím šampionátu jedno velké štěstí – týmům z Asie a Afriky reálně hrozí velký propadák. Asijci (v okamžiku psaní tohoto textu) ani jednou nevyhráli a z matně hrajících Afričanů postoupí dál možná jen jeden tým. To může diskuse o přerozdělování fotbalových kvót v případě Evropy načas otupit, stejně jako dosavadní famózní úspěch obou Amerik uchrání jejich celkem velkorysé zastoupení. Přesto je zřejmé, že peníze nakonec převáží nad jakýmkoliv jiným kvalitativním či geografickým kritériem. Ryze soukromá Formule 1 a její postupné stěhování do Asie za reklamními penězi budiž agresivním sportovně-ekonomickým příkladem.
Mistrovství světa ve fotbale je vůbec nejsledovanější sportovní akcí na světě. I ve velmi málo fotbalových Spojených státech vytvořil zatím poslední zápas národního týmu s Portugalskem divácký rekord ve sledovanosti sportovního přenosu hned po nedostižném americkém fotbalu. Poptávka tedy existuje a roste, nabídka jí půjde naproti. Kolik kvalifikačních míst na šampionát Asie potřebuje, aby na mistrovství hrála pravidelně fotbalově zatím marná Čína?
Sílící tah za penězi lze vysledovat i ve výběru a volbě pořadatelů posledních šampionátů – Jihoafrická republika (2010), Brazílie (2014), Rusko (2018) a Katar (2022). U poslední jmenované země však běží šetření, zda souboj o pořadatelství nepodpořila úplatky.
Fotbalového fajnšmekra asi jímá hrůza z představy mistrovství sestaveného z týmů podle zásob ropy a plynu, kupní síly či rozpočtu na úplatky pro hlasující funkcionáře. Útěchou pro něj může být fakt, a probíhající šampionát to potvrzuje, že o nejkrásnější zápasy se občas postarají ti největší outsideři jako Kostarika a o tu největší nudu naopak mistři, jako ti poslední ze Španělska.
