Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotbal živily špatné úvěry

  21:54aktualizováno  21:54
Zatčený šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský, jehož "dítětem" je prvoligový klub Blšany, není rozhodně ve světě fotbalu jediný, kdo nesplácí své půjčky. Bývalí majitelé a mecenáši fotbalových klubů dluží bankám stamiliony korun, které od nich peněžní domy zřejmě již nikdy neuvidí. Řadě bank to přitom "pomohlo" k jejich krachu a velkým musel pomáhat stát. Na rozkvět fotbalu tak přispěli i daňoví poplatníci, kteří nedobytné úvěry bank platí ve ztrátách Konsolidační banky, do níž stát špatné úvěry uklidil.

"Máme zde i úvěry firem podnikatelů, kteří byli aktivní ve fotbalovém světě," potvrdil mluvčí Konsolidační banky Jiří Pekárek. Skupina Chemapol v čele s Václavem Junkem koupila v roce 1994 od podnikatele Jana Gottvalda fotbalový klub Drnovic, který se probojoval krátce předtím mezi ligovou elitu.

Jen postavení nového stadionu ve vesnici s necelými třemi tisíci obyvateli stálo kolem stovky milionů korun. Chemapol později zkrachoval a státní Konsolidační banka čeká, jestli dostane něco zpět z pěti miliard korun, které jí skupina dluží.
Šéfem Drnovic je dnes opět Jan Gottvald, který je kvůli Chvalovského problémům současnou jedničkou ve fotbalovém svazu.

Ovšem i jeho podnikatelskou dráhu provázejí podivné obchody. Chemapol se s firmou Gotex soudí o 70 milionů korun za směnku, jejíž proplacení zaručil Gottvald svým podpisem v roce 1997. Gottvald však platnost směnky popírá.

Angažoval se také ve skupině potravinářských firem Setuza a Milo, které se později kvůli neprůhledným finančním a majetkovým transakcím dostaly do potíží. V této souvislosti byl Gottvald prošetřován policií.

Fotbaloví mecenáši měli společné plány - skoupit nejlepší hráče, vybudovat skvělý tým a hrát s ním evropské poháry. Počátkem devadesátých let tak tekly do fotbalových klubů velké částky.

Blšany, které mají pouhých 393 obyvatel, se díky penězům z firem rodáka Chvalovského dostaly z okresního přeboru až do první ligy, což je na tak malou vesnici evropskou raritou.

Zjistit přesné sumy, kterými mecenáši své kluby dotovali, není snadné. Jejich půjčky totiž u bank dosahovaly stamilionů až miliardy korun, ale na fotbal šla jen část.
Roční rozpočet průměrného klubu se pohybuje kolem 30 až 50 milionů ročně, v případě Slavie je to však zhruba 150, u Sparty dokonce 400 milionů korun.

Zatímco Chvalovského Blšany stále působí v první lize, jiné kluby potkal smutný osud. Podnikatel Alexander Komanický v první polovině devadesátých let koupil ligový Cheb a zaplatil mu nejdražšího trenéra v republice Jozefa Jarabinského.
Komanický však měl dluhy na všech stranách.

Zkrachovalé České bance nesplatil téměř miliardový úvěr, Komerční bance 100 milionů a Fondu národního majetku několik desítek milionů korun. Než se klub díky jeho penězům pořádně rozjel, zmizel Komanický v zahraničí a fotbalový tým dnes již neexistuje.

Dalším "slavným neplatičem" je Vratislav Čekan, který oživil předválečnou slávu Viktorie Žižkov a vytáhl ji do ligy i evropských pohárů. Do fotbalu investoval přes 150 milionů korun. Jeho bankovní dluhy dosáhly podle neoficiálních pramenů 800 milionů a Fond národního majetku dodnes marně vymáhá 305 milionů za privatizaci podniku Elektroodbyt.

Proč se vůbec podnikatelé do fotbalu hrnuli? Je to svět, kde se lze stát rychle známou osobností a kde se peníze velmi rychle "točí". "Nejde jen o fotbal, ale i o další sporty. Pro nejrůznější průmyslníky má sport půvab v tom, že hospodaření rozhodně není průhledné," tvrdí jeden z významných bankéřů, který si však nepřál být jmenován.

Někdejší majitel pražské Sparty Petr Mach si na rekonstrukci stadionu půjčil 300 milionů korun. Když klub opouštěl v roce 1996, dosahovaly dluhy Sparty téměř 600 milionů. Zbavila se jich až nedávno po prodeji své hvězdy Tomáše Rosického do Dortmundu za půl miliardy korun.

Štěstí zkusil v devadesátých letech i podnikatel ve stavebnictví Miroslav Švarc. V roce 1991 založil Benešov, první profesionální klub v nižší soutěži. Do první ligy ho vytáhl během čtyř let, kde se ovšem udržel pouze jeden rok.

Švarcovi došly peníze a skončil před soudem za dluhy na sociálním a zdravotním pojištění. Brněnský klub Boby Brno patřil Lubomíru Hrstkovi, jehož nesplácené dluhy se vyšplhaly na dvě miliardy korun. Finančně se zruinoval výstavbou brněnského Boby Centra.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zubař, ilustrace
Lepší strava, rovnátka, nadstandardy. Češi si připlácí 5 tisíc ročně

Šetrná metoda odstranění křečových žil, speciální genetické testy v těhotenství, lepší strava v nemocnici. Čeští pacienti jsou ochotni si připlatit čím dál víc...  celý článek

Majitel skupiny KKCG Karel Komárek
Ropný magnát Komárek rozšiřuje IT stopu KKCG. Koupil 70 procent AutoContu

Skupina KKCG podnikatele Karla Komárka koupila 70procentní podíl v předním českém dodavateli informačních technologií AutoCont. Firma o tom informovala ve...  celý článek

Ilustrační snímek
Ministerstvo chystá překotné změny v ČSSZ. Jde o stamilionové IT zakázky

V České správě sociálního zabezpečení se chystají personální škatulata. Vznikne nová mocná sekce, která zkombinuje IT a veřejné zakázky. Dosavadní ředitelé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.