Nezdravé přitom je podle nich jídlo, které obsahuje "příliš mnoho zbytečného tuku, cukru nebo soli". Informoval o tom ekonomický deník Les Echos.
Vyšší daň má být nástroj na to, jak zkrotit obezitu národa, který si tolik zakládá na své kuchyni. Zatímco v Česku je obézních 20 procent lidí, ve Francii je to podle OECD desetina lidí. V obou zemích za posledních dvacet let podíl obézních však skočil na dvojnásobek a ve Francii, která se přesto drží lépe než Rakušané, Němci nebo Španělé, se zdravotníci děsí.
"Ve hře je veřejné zdraví. Obezita se čím dál více týká mladých lidí," varovala nedávno na půdě senátu senátorka Janine Rozierová. Na druhou stranu ve Francii žije také řada žen a dívek, které se potýkají s anorexií.
Výrobcům sýra se nápad nelíbí
Zatím není jasné, kdo řekne, kolik soli, tuku nebo cukru v prodávané potravině může být. A to je taky největší oříšek francouzského nápadu. Podle amerického deníku Wall Street Journal nad tímto nápadem francouzští sýraři krčí nos.
Daně by měly podle nich být vyšší jen u "nutričně nevyváženého" jídla, jak namítá senátor Jean-Pierre Godefroy z Normandie, kde se produkuje většina camambertů, sýrů hermelínového typu. "Měli bychom nechat camembert na pokoji," vyzývá.
Laurent Flechard, obchodní ředitel sýráren Fromagerie Gillot, říká, že nemohou dělat sýr s menším obsahem tuku, protože pak by nedosáhli kvality. Další v řadě, kdo budou určitě protestovat, budou dodavatelé kachních a husích jater, typické francouzské pochoutky.
Návrh Inspekce sociálních záležitostí IGAS a Inspekce financí IGF budou poslanci probírat po prázdninách. Všem je jasné, že taková daň by nebyla hračka. Jiný nápad na to, jak změnit stravování lidí, které vede k většímu výskytu vysokého tlaku, cukrovky a některých druhů rakoviny, však nemají. A když se nebude nic dělat, náklady státu na léčení těchto zdravotních potíží porostou, dodávají experti.