Je to paradox – i když si Česko v Bruselu jako jediné z EU vymínilo, že žádnou bankovní daň na svém území nezavede, teď hrozí, že daň na některé české banky přece jen dopadne. Mohou za to nejednotná pravidla, podle kterých některé EU země daň zavádějí.
"Systém bankovního odvodu bude spouštěn v EU nekoordinovaně, každá země to udělá podle svého," vysvětluje Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB.
České ministerstvo financí je v pohotovosti. Z jeho stanoviska vyplývá, že pokud by si ostatní státy z českých bank prostřednictvím mateřských skupin vytahovaly peníze pro záchranu svého bankovního sektoru, nebo dokonce na zahojení vlastních rozpočtů, Česko svůj odmítavý postoj k bankovní dani může změnit.
Nejtroufalejší přístup zatím představila Francie. Podle jejího návrhu, který by měl začít platit od roku 2011, má sice daň zaplatit mateřská francouzská firma, ale je zřejmé, že peníze bude muset někde vzít. To by se v Česku týkalo Komerční banky, jejíž matkou je francouzská Société Générale.
Zahraniční vlastníky mají i další české banky. Matkou ČSOB je belgická KBC, České spořitelny rakouská Erste a Unicredit Banky italská UniCredit.
Jak to bude ve skutečnosti, je otázkou výkladu francouzského návrhu. "Komerční banka dle našich informací nebude poplatníkem této francouzské daně a nebude mít povinnost odvodu daně francouzskému státu," uvedla Monika Klucová, mluvčí Komerční banky.
Société Générale nesmí Komerční banku požádat o příspěvek na daň přímo. Banka je totiž povinna platit daně především tam, kde působí.
Viceguvernér Hampl také žádný způsob, jak daň přenést na dcery, nevidí. "Podle naší aktuální interpretace by k tomu nemělo docházet," doufá Hampl. Přesto ČNB podle něj nezůstává v klidu a situaci sleduje.
Sedmdesát milionů korun, které by podle informací MF DNES za svou českou dceru měla odvádět Société Générale na bankovní dani, je sice jen zlomek zisku KB, ale také nebezpečný precedens. Není důvod, proč by český bankovní sektor, který přežil finanční krizi téměř bez úhony a bez pomoci státu, měl přispívat na záchranu bankovních systémů v zahraničí.
Bankovní daň řeší premiéři
Koncept bankovní daně měl být původně celoevropský, ale ukázalo se, že každá země má jiné důvody, proč jej zavést či nezavést. Například Německo od bank bude vybírat peníze do záchranného fondu, který má sloužit k budoucí záchraně bank v problémech.
Kolik země vyberou na bankovní daniFrancie - 0,5 až 1 mld. eur Maďarsko - 200 mld. forintů Německo - 1,2 mld. eur Velká Británie - 2,5 mld. liber |
Francie si zase výběrem chce vylepšit příjem do státního rozpočtu. Je to určitý trest za to, že v uplynulém roce stát musel poskytnout velkým domácím bankovním skupinám finanční injekci.
V Británii se chystají daň vybírat od všech bank na svém území, včetně poboček zahraničních bankovních domů. Peníze mají jít rovnou do rozpočtu, který domácím bankám rovněž už značně vypomohl. Je to daň za potenciální riziko, které pro rozpočet banky představují.
Problematikou bankovních daní se budou zabývat ve čtvrtek a v pátek premiéři zemí EU na summitu v Bruselu. Budou se snažit sladit daň v jednotlivých státech tak, aby ji banky neplatily dvakrát. Například jednou tam, kde působí, a podruhé své matce do zahraničí.
