Ta totiž požadovala, aby Polsko buďto snížilo kapacitu loděnice, nebo vrátilo část státních dotací, které společnost dostala od roku 2004, kdy přistoupilo k Unii.
Donbass, který patří mezi největší ukrajinské finanční skupiny, získá 83 procent společnosti s možností odkoupit zbývajících 17 procent od státu.
"Donbass splnil všechny podmínky pro privatizaci. Díky této smlouvě bude vyřešen problém s Evropskou unií," citovala agentura Reuters šéfa loděnic Andrzeje Jaworského.
Podle něho Donbass pravděpodobně vrátí státní pomoc, aby se vyhnul snížení kapacity loděnic.
Rozhodnutí o prodeji přichází jen těsně před parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 21. říjen. Uzavření loděnic je totiž vzhledem k jejich historii velice citlivým tématem.
Vzestup a pád polských odborů
V gdaňských loděnicích, které tehdy nesly jméno Vladimíra Iljiče Lenina, totiž v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita.
To nyní patří k největším kritikům bruselských požadavků. Pád loděnic je proto pro premiéra Kazczynského, který usiluje o znovuzvolení, politicky velice ožehavé. Premiér Jaroslav Kaczynski i jeho bratr Lech počátky své politické kariéry spojují právě se Solidaritou. Ta významně přispěla k pádu komunismu.
Tehdejší komunistická vláda přistoupila na požadavky stávkujících Poláků a na počátku osmdesátých let tak otevřela cestu ke vzniku samostatných odborů. K Solidaritě pod vedením Lecha Walesy se brzy hlásilo na deset milionů lidí. To nicméně netrvalo dlouho.
Vojciech Jaruzelski, který stál v čele Ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, vyhlásil v roce 1981 stanné právo. Solidarita se stáhla ze scény a Walesa skončil ve vězení.
Odtud se dostal až v roce 1983. Ve stejný rok získal Nobelovu cenu za mír. Návrat Solidarity pak trval o něco déle. Ke kulatému stolu ji vláda přizvala až v roce 1989.
