Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Města zavádějí „bezdávkové zóny“. Chtějí tak zamezit rozrůstání ghett

  1:00aktualizováno  1:00
Bohumín, Kladno, Stražisko na Prostějovsku, Broumov... Českem se šíří vlna obecních vyhlášek, které vykolíkovávají místní ghetta. Cílem je znemožnit dalším lidem na dávkách, aby se do problémových lokalit přistěhovali. Kritici upozorňují, že zvýšená kriminalita nezmizí. Navíc novinka dopadne i na bezproblémové občany v nouzi.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Viktor ChladMAFRA

„Bezdávkové zóny“ umožňuje radnicím vyhlásit od června novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Už víc než desítka měst takový návrh buď vyvěsila na úřední desce, nebo se ho rada města či obce chystá projednat.

„Ve třech navržených oblastech je zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů, zejména prokazatelné porušování veřejného pořádku, časté přestupky i trestná činnost a nepříznivé vlivy působící na děti,“ uvádí na svém webu město Bohumín. Navrhuje proto zakázat ve vyjmenovaných ulicích a domech vyplácet doplatky na bydlení lidem, kteří se sem nově přistěhují.

Stražisko chce jako první v kraji sebrat lidem z ubytovny nárok na dávky

„Zavedení zón, kde by stát nevyplácel doplatky na bydlení, může být pozitivní v tom, že stát nebude podporovat nevyhovující bydlení v ­některých ubytovnách a přestaly by se rozrůstat vyloučené lokality, respektive by se nesoustředily na jedno místo,“ říká za Svaz měst a ­obcí ČR mluvčí Štěpánka Filipová.

Nyní běží lhůta na odvolání proti navrženým vyhláškám. Podávají je především vlastníci nemovitostí v­ daných lokalitách, kteří se cítí být poškozeni. „Odvolání určitě podáme, protože za kriminalitu v Bohumíně nemůžeme,“ říká Zdeněk Plaček, majitel hotelu Grand se 43 ­lůžky, který ubytovává sociálně slabé a ocitl se v ­„bezdávkové zóně“.

Nepatří k nejdražším, dospělé ubytovává za 4­550 korun na měsíc, rodiny za 2,5 ­tisíce na osobu. U­ nejchudších klientů mu stát proplácí prostřednictvím doplatku na bydlení 80 procent nákladů, zbytek lidé dodají zpravidla z jiných dávek.

„Úřad se s odvoláním určitě vypořádá, majitel ubytovny vyhláškou postižený není. Jedině, že by byl na dávkách. Jsou tím postižení neidentifikovaní lidé, kteří by se do lokality chtěli v budoucnu nastěhovat,“ kontruje Petr Vícha, starosta Bohumína a senátor za ČSSD. Počítá s ­tím, že vyhláška začne platit od prosince.

Pozor na dominový efekt

Možnost navrhnout „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ se dostala do zákona jako pozměňovací návrh poslance Vladislava Vilímce (ODS). Novinka ale neprošla meziresortním připomínkovým řízením a pomalu začínají vycházet najevo její nedostatky, například dominový efekt. 

Pokud jedna obec vyhlásí na svém území ghetto, sousední obce ji následují, protože nechtějí, aby se problémoví lidé přelili k ­nim. Příkladem jsou Jirkov, Litvínov, Obrnice, Most a Ústí nad Labem.

Nemáme kam jít, žehrají sociálně slabí nájemníci z domu hrůzy v Děčíně

Města navíc neřeší, jak naložit s ­lidmi, kteří se jako „nepřizpůsobiví“ označit nedají a kriminalitu nezvyšují. Například matky samoživitelky nebo osamělí důchodci, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Ti jsou nuceni se přestěhovat do levnějšího bytu, a jinde než ve vyloučené lokalitě často takový neseženou.

Levných sociálních bytů, které by město mohlo potřebným poskytnout, mají obce totiž zpravidla nedostatek nebo žádné. Plošné řešení měl v minulém volebním období přinést zákon o sociálním bydlení, ale byl pro obce natolik problematický a pro stát drahý, že spadl pod stůl.

„Vyhláška je slepé řešení a neptá se na individuální situaci a problémy. Postihne všechny a nejhůře dopadne na ty nejslabší, kteří mají nejméně možností se bránit nebo si hledat bydlení jinde,“ říká Roman Matoušek, odborník pro oblast sociálního bydlení z vládní Agentury pro sociální začleňování

„Omezení možnosti chudých se do vymezených lokalit přistěhovat neznamená, že začne klesat kriminalita, užívání drog,“ upozorňuje. Ghetta se tak podle něj jen zakonzervují nebo přelijí jinam.

Je to už několikátý pokus, kdy se obce snaží marně bránit před nárůstem problémových lokalit. Od května roku 2015 například zákon (pozměňovací návrh Zdeňka Stanjury z ODS) stanovil, že obec musí dát souhlas s výplatou doplatku na bydlení. Hrozilo, že se velká část chudých ocitne na ulici. Ve finále ministerstvo vnitra vyložilo zákon tak, že souhlas obce byl pro výplatu dávky nezávazný.

Autor:


Nejčtenější

Začínal sám v garáži, dnes výrobní linky z jeho firmy dobývají svět

Jakub Krofián s manželkou Alenou.

Jakub Krofián žije svůj americký sen už osmnáctý rok. Jako pětadvacetiletý mladík si z úspor koupil soustruh a doma v...

Lidé se stěhují do okolí měst, každé ráno pak tráví v autech v kolonách

Stávka na francouzské železnici nahnala více lidí do aut. V Paříži se tvoří...

Kvůli vysokým cenám bydlení ve městech roste poptávka po nemovitostech v jejich okolí. „Evidujeme meziroční růst zájmu...



Makléř si myslel, že pracuje v demoverzi, teď žádá vyplatit miliony eur

Harouna M Traore

Francouzský obchodník na burze žaluje makléřskou firmu Valbury Capital. Žádá, aby mu vyplatila 10 milionů eur, které...

Do důchodu později a jiné daně, radí Česku OECD

Ilustrační snímek

Česko by mělo navázat věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku života. Doporučuje to Organizace pro hospodářskou...

Podnikatelka vydělala na „ženské viagře“. Investoři se mi smáli, vzpomíná

Cindy Eckertová stojí za vyvinutím léku na podporu ženského libida. Jeho účinky...

Založila společnost, prodala ji za miliardu dolarů a pak téměř zdarma získala zpět. Úspěch spoluzakladatelky Sprout...

Další z rubriky

Skončila šéfka pozemkového úřadu Maradová

Svatava Maradová, ředitelka Státního pozemkového úřadu

Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová po dohodě s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem...

Bakalářská práce exministra Krčála je shodná v 28 procentech, řekl rektor

Petr Krčál, ČSSD, kandidát na ministra bpráce a sociálních věcí.

Kontrola bakalářské práce exministra Petra Krčála na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně ukázala, že se obsahově shoduje v...

Firmy dopřávají lidem kvalitnější pracovní pomůcky, hlídají ale plýtvání

Ilustrační snímek

Nízká nezaměstnanost nahrává firmám vyrábějícím pracovní oblečení, boty a ochranné pomůcky. Zhruba šestimiliardový trh...

Najdete na iDNES.cz