Nejprve je třeba říct, že výrobci si za současnou situaci můžou sami. Byli to oni, kdo začal řetězcům dodávat zboží za ceny, na které menší prodejci nedosáhli. Rozdíly udělaly své. Zákazníci začali od živnostníků utíkat s nadávkami, že mají dražší máslo než hypermarkety, a to malé prodejce postupně pohřbilo. Trh tak ovládli velcí hráči a dodavatelé, alespoň ti tuzemští, kteří nemají odbyt za hranicemi, teď musejí hrát podle jejich not.
Čtěte: Dodavatelé se perou s řetězci o kvalitu potravin |
V patové situaci jsou ale vlastně i řetězce. Kvůli obří konkurenci na trhu si nemůžou dovolit zdražit, protože cena se stala nejvyšší mantrou. Z toho by měl logicky těžit zákazník. I ten ale postupem času zjistil, že příjemně levný nákup něco stojí. Jeden příklad za všechny: potravinářská inspekce zjistila, že požadavkům na kvalitu loni nevyhovělo 15 procent kontrolovaných potravin. Patrné je to hlavně u uzenin, ale třeba také u vína, medu a dalších produktů.
Zboží se navíc stále zmenšuje. Je to známý trik výrobců, kteří aby nemuseli zdražovat, uberou výrobku pár gramů. Zákazník si ale v důsledku stejně připlatí, protože za stejnou cenu dostává méně.
Jak z toho ven? Pokud se nechystáte emigrovat na západ, odborníci mají jedinou radu: nekvalitní potraviny jednoduše nekupujte, jinak řetězce ke zlepšení nedonutíte. Jenže jak za sklem vitríny u pultíku s uzeninami poznat, jestli jde o poctivě vyrobenou klobásu, nebo paskvil s nežádoucím separátem? Je to těžké. Jedinou možností je zeptat se prodavačky. Když bude v rozpacích nebo neporadí vůbec, radši si nechte zajít chuť.
