Greenspan míří počtvrté do čela amerického FED

- Dosavadní šéf amerického Federálního rezervního systému Alan Greenspan a po prezidentovi podle mnohých druhý nejmocnější muž USA zřejmě zůstane v čele této instituce další čtyři roky. Nabídku prezidenta Billa Clintona, kterou třiasedmdesátiletý republikán v úterý přijal, ještě musí potvrdit americký Senát. To však vzhledem k tomu, že je kontrolován právě republikány, zřejmě nebude problém. Clinton tak ocenil nezanedbatelný podíl staronového šéfa FED na americkém hospodářském zázraku: "Moudrým řízením ekonomiky FED významně přispěl k tomu, že se může naše hospodářství pochlubit současnou silou."

Greenspan, jehož současné funkční období skončí v červnu, nešetřil glosami na své více než dvanáctileté působení ve FED. "Je to, jako když si dáváte oříšky a nemůžete přestat," žertoval o svém již čtvrtém jmenování v řadě.

Zařadil se tak na třetí místo mezi nejdéle sloužící šéfy FED. "Byla a stále je to pro mě výjimečná výzva. Zvlášť pro ekonoma, který se tak rád pitvá v těch nejmenších detailech jakékoli statistiky," řekl.

Greenspan, který byl v americkém seriálu osobností Biography vyhlášen mužem roku, je chválen proto, že za jeho šéfování se ekonomika přiblížila na dohled nejdelší mírové expanzi v historii.

Třeba nezaměstnanost je v USA nejnižší za posledních 30 let, důvěra spotřebitelů v hospodářství naopak na třicetiletém maximu a inflace přitom zůstává pod kontrolou.

Tak výbornému zdraví se Spojené státy těší již 107. měsíc ekonomického růstu v řadě, což bude, pokud vydrží do konce ledna, nejdelší konjunktura od šedesátých let.

Podle odborníků Greenspanovo opatrné řízení ekonomiky zažehnalo několik hrozících recesí - bankovní krizi v USA koncem osmdesátých let, přehřátí americké ekonomiky v roce 1994, asijskou finanční krizi 1997 a ruskou krizi koncem roku 1998.

"Greenspan je nevídaně novátorský šéf FED. Prokázal ďábelskou schopnost předvídat hlavní strukturální změny v ekonomice, které poslaly některé poučky do starého železa," míní Allen Sinai, ekonom newyorské společnosti Primark Global Economics.

Greenspan si vysloužil důvěru hned několika amerických prezidentů. Nejdříve v letech 1974 až 1977 vedl tým ekonomických poradců tehdejšího prezidenta Geralda Forda.

O deset let později díky republikánu Ronaldu Reaganovi poprvé zasedl do křesla šéfa FED, kde vystřídal Paula Volckera. Greenspan se však v nové funkci dlouho klidu netěšil.

Po dvou měsících od jeho nástupu totiž newyorskou burzu zasáhl tehdy největší pokles o 508 bodů nazvaný "černým pondělím". Nový šéf FED však reagoval velmi hbitě a zabránil tomu, aby se pád akciového trhu prohloubil do bankovní krize.

Podruhé byl Greenspan nominován v roce 1991 republikánským prezidentem Georgem Bushem, přestože jej tehdejší ministr financí Nicholas Brady obviňoval z pomalosti při snižování úrokových sazeb a vinil FED z podílu na hospodářské recesi.

Ta umožnila Clintonovi porazit Bushe v prezidentských volbách v roce 1992. Ten, ač demokrat, Greenspana jmenoval do čela FED o čtyři roky později.

Šéf FED, tedy americké centrální banky, předsedá dvěma důležitým komisím - komisi guvernérů, která reguluje trh, a Federálnímu výboru pro volný trh. Ten zase pevně svírá otěže americké ekonomiky.

Jednou z jeho oblastí vlivu je rozhodování o tom, při jakých úrokových sazbách bude vláda půjčovat peníze. To může zrychlit, nebo naopak zpomalit ekonomiku a mimo jiné i zvýšit, či snížit míru inflace.

Bill Clinton naslouchá proslovu Alana Greenspana chvíli poté, co jej jmenoval staronovým šéfem americké centrální banky - takzvaného FED.