Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gripeny: levnější, než se čekalo

  22:11aktualizováno  22:11
Praha - Pokud se vláda rozhodne koupit pro českou armádu stíhačky Gripen, které jí jako jediný účastník vyhlášeného tendru nabízí britsko-švédské konsorcium firem BAE Systems a Saab, zaplatí méně než 75 miliard korun. "Cena naší nabídky letounů je výrazně nižší než 75 miliard korun. Přesnější údaj je však předmětem obchodního tajemství," řekl výkonný ředitel BAE pro Evropu Julian Scopes.

Doposud se předpokládalo, že armáda za nová letadla zaplatí nejméně sto miliard korun. V nabízené ceně gripenů je podle Scopese zahrnut výcvik, náhradní díly k tříletému provozu a logistická podpora, nikoli však vlastní zbraňové systémy.

Ty bude vláda muset objednat později a jejich potenciální dodavatelé jsou podle něho americké firmy. Do ceny se nepočítají úroky z případného úvěru na patnáct let, který je součástí nabídky v plné výši kontraktu.

Konsorcium zůstalo v tendru jediné
Konsorcium nabídlo gripeny minulý čtvrtek, kdy byla uzávěrka tendru. Jediné v něm zůstalo proto, že další čtyři původní uchazeči - americké zbrojovky Boeing a Lockhead Martin, evropský Eurofighter International a francouzský Dassault Aviation, odstoupili.

Americkým firmám zakázala účastnit se soutěže přímo jejich vláda, podle neoficiálních důvodů proto, že není transparentní. Rozšířily se i spekulace, že BAE Systems/Saab mohly uplácet. "Jednoznačně odmítám nařčení z korupce," zdůraznil Scopes.

V tendru nebylo nic nestandardního, říká šéf kampaně
Šéf kampaně Gripen v Česku Steve Mead dodal, že místo "drbů o netransparentnosti by měli ti, kdo je šíří, raději jasně doložit, co tím myslí". Podle Scopese nebylo v zadávací dokumentaci vlády nic nestandardního, včetně požadavku, aby nabídka byla v češtině a v korunách. "V Polsku chtějí nabídku v polštině, ale to je podle amerických firem v pořádku," řekl.

Vláda ustavila pro hodnocení nabídky stíhaček meziresortní komisi, která má své doporučení oznámit do září. Kabinet si přitom vymínil, že nákup buď 36, nebo 24 letounů, jak zní zadání soutěže, může odmítnout.

Proti nákupu letounů, především kvůli obrovské finanční zátěži země, jsou někteří politici, pochybnosti zní i ze strany NATO.

NATO: Letouny si nemůžete dovolit
Velvyslanec země v alianci Karel Kovanda řekl pro BBC, že z neformálních rozhovorů s představiteli NATO vyplývá, že si letouny nemůžeme dovolit. Naopak pro koupi je ministr obrany, armáda i prezident Václav Havel. "Jsme v samotném středu Evropy. Jakýkoliv konflikt, válka či konfrontace se nám nevyhne," řekl Havel.

Ze stíhaček by měl kromě armády profitovat tuzemský průmysl, a to díky tzv. offsetovému programu. Ten zavazuje dodavatele letounů, aby v tuzemsku do deseti let uskutečnil či zprostředkoval kontrakty a investice ve výši 150 procent ceny letounů. V případě nabídky gripenů to znamená podporu průmyslu ve výši zhruba 113 miliard korun.

Offsety zaměřené na přímé investice a podporu exportu jdou podle Scopese především do zbrojního průmyslu, dopravních zařízení a ocelářství. "Celkem je připraveno 41 projektů," řekl šéf offsetů konsorcia Steve Jackman.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

DM drogerie (ilustrační snímek)
Drogerie dm příští rok spustí internetový obchod. Prodeje táhne bio

Drogerie dm, největší evropská síť s drogistickým zbožím, spustí v příštím roce v Česku internetový obchod. Firmě se v tuzemsku daří, za poslední rok zvýšila...  celý článek

Závod Škoda Auto v Kvasinách začal s výrobou modernizovaného modelu Yeti...
Volkswagen se bojí Škody. Chce část výroby přesunout z Česka do Německa

Vedení a odbory německé automobilky Volkswagen chtějí, aby se část výroby divize Škoda přesunula do Německa a aby divize platila více peněz za sdílené...  celý článek

Prodejna Datart u metra Anděl.
Další miliardová fúze. Datart se spojí se skupinou HP Tronic

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) schválil jednu z největších transakcí na trhu s elektronikou. Obchodní řetězec Datart se spojí se skupinou HP...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.