Grónsko opět zvažuje úplnou nezávislost. Stalo by se 13. největší zemí

  18:04aktualizováno  18:04
Grónsko, region bohatý na nerostné suroviny a významný hráč na poli rybářského průmyslu, má od roku 2009 v rámci Dánského království širokou autonomii. Někteří političtí představitelé by však chtěli zajít ještě dál. Opět se totiž objevují hlasy volající po úplném odtržení od Dánska.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Niko Burget

Grónsko se stalo dánskou kolonií v roce 1775 a zůstalo jí do roku 1953, kdy Dánsko novelizovalo ústavu a změnilo status ostrova na provincii. V roce 1979 pak „Zelená země“ získala částečnou autonomii, jejíž součástí bylo vytvoření vlastní vlády a parlamentu.

V únoru 1982 si obyvatelé Grónska odhlasovali v referendu odchod z tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdce dnešní Evropské unie. Důvodem nespokojenosti byl hlavně evropský dohled nad jejich rybářským průmyslem a situace, kdy v grónských vodách mohou lovit konkurenční rybářské firmy z Evropy.

K faktickému odchodu došlo o tři roky později, v roce 1985. Výměnou za celní unii s EHS nechalo Grónsko evropským rybářům kvóty na lov ve svých vodách. V současnosti má ostrov status podobný bývalým nizozemským koloniím Arubě či Curaçau – právně je členem EU (kvůli členství Dánska), ale obyvatelé nemají právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu.

Navzdory proroctvím z 80. let, že mimo evropských struktur nemůže Grónsko zůstat ekonomicky silné, jeho hrubý domácí produkt od roku 1985 setrvale roste, s výjimkou mírného poklesu v letech 2008 (následkem globální ekonomické krize) a 2014 (kvůli propadu cen ropy). Úspěšný odchod Grónska může být inspirací pro probíhající Brexit, ale je nutno brát v potaz, že zde žije pouhá tisícina počtu obyvatel Velké Británie.

Těžba ropy místo rybolovu

Důležitý krok na cestě k nezávislosti učinilo Grónsko v roce 2008, kdy si v referendu odhlasovalo širší autonomii. Grónština se stala oficiálním jazykem, ostrov přebral kontrolu nad přírodními zdroji a získal významnější poradní hlas v dánské zahraniční politice. Pro bylo víc než 75 procent hlasujících. Již tehdy se mnozí politici netajili tím, že se jedná o předstupeň vyhlášení úplné nezávislosti. Lars Emil Johansen, tehdejší grónský člen dánského parlamentu, uvedl pro agenturu AFP, že doufá v plnou nezávislost ostrova v roce 2021.

Tento krok k větší autonomii země měl význam hlavně z ekonomického hlediska. Ostrov získal větší kontrolu nad zásobami ropy, zemního plynu, zlata či diamantů. V souvislosti s klimatickými změnami a táním ledu v arktické oblasti se tak pro Grónsko otevírají nové možnosti těžby nerostných surovin.

Přelomové rozhodnutí ohledně těžby učinila vláda koncem roku 2013. Odmítla návrh zákona o zákazu těžby radioaktivních látek jako uran a vzácných kovů, čímž skončilo omezení, které platilo 25 let. Tehdejší premiérka Aleqa Hammondová to odůvodnila nutností zbavit zemi závislosti na lovu a rybolovu, jež tvoří tradiční základ grónského hospodářství.

Poté co byli v roce 2010 nalezeny v grónských výsostných vodách zdroje ropy, zdálo se, že odtržení od Dánska už nic nebrání. Společně s nerostným bohatstvím měly i ropné příjmy pomoct vytvořit dostatečný finanční polštář pro případnou nezávislost. Problém nastal po prudkém poklesu cen suroviny v roce 2014. Týdeník Economist uvedl, že tři ropné společnosti, norský Statoil, francouzský GDF Suez a dánský Dong Energy vrátily začátkem roku 2015 licence na průzkum v grónských vodách.

V současnosti opět sílí hlasy volající po nezávislosti ostrova. V dubnu letošního roku vznikla sedmičlenná komise, jejímž úkolem je podle serveru Arctic Now sepsání první grónské ústavy. Ministr lovu a rybolovu Karl-Kristian Kruse uvedl pro server EUobserver, že grónské hospodářství se v současnosti snaží vyrovnat s brexitem, klimatickými změnami a možnou nezávislostí na Dánsku. Podle něj může mít země přímý přístup a vzájemný obchod s jinými státy bez nutnosti, aby se do ní veškeré produkty dostávaly skrze Dánsko.

Kdyby se Grónsko osamostatnilo, stalo by se třináctou největší zemí světa. S počtem obyvatel necelých šedesát tisíc by se však nedostala ani mezi prvních dvě stě. Grónsko je největší ostrov na Zemi, s rozlohou 2 166 000 km² je zhruba osmkrát větší než ostrov Velká Británie.

Autor:

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Slovensko zdaní obchodní řetězce. Do rozpočtu odvedou miliardy navíc

ilustrační snímek

Slovenští poslanci ve čtvrtek schválili sektorovou daň pro obchodní řetězce s potravinami ve výši 2,5 procenta z...

Protesty žlutých vest drtí ekonomiku Francie. Katastrofa, hlásí ministr

Příznivci hnutí žlutých vest po celé Francii znovu vyšli do ulic, při...

Pozitivní výhledy na růst francouzské ekonomiky začíná zahalovat kouř. Francouzská centrální banka v pondělí kvůli...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Najdete na iDNES.cz