Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Grónsko opět zvažuje úplnou nezávislost. Stalo by se 13. největší zemí

  18:04aktualizováno  18:04
Grónsko, region bohatý na nerostné suroviny a významný hráč na poli rybářského průmyslu, má od roku 2009 v rámci Dánského království širokou autonomii. Někteří političtí představitelé by však chtěli zajít ještě dál. Opět se totiž objevují hlasy volající po úplném odtržení od Dánska.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Niko Burget

Grónsko se stalo dánskou kolonií v roce 1775 a zůstalo jí do roku 1953, kdy Dánsko novelizovalo ústavu a změnilo status ostrova na provincii. V roce 1979 pak „Zelená země“ získala částečnou autonomii, jejíž součástí bylo vytvoření vlastní vlády a parlamentu.

V únoru 1982 si obyvatelé Grónska odhlasovali v referendu odchod z tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdce dnešní Evropské unie. Důvodem nespokojenosti byl hlavně evropský dohled nad jejich rybářským průmyslem a situace, kdy v grónských vodách mohou lovit konkurenční rybářské firmy z Evropy.

K faktickému odchodu došlo o tři roky později, v roce 1985. Výměnou za celní unii s EHS nechalo Grónsko evropským rybářům kvóty na lov ve svých vodách. V současnosti má ostrov status podobný bývalým nizozemským koloniím Arubě či Curaçau – právně je členem EU (kvůli členství Dánska), ale obyvatelé nemají právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu.

Navzdory proroctvím z 80. let, že mimo evropských struktur nemůže Grónsko zůstat ekonomicky silné, jeho hrubý domácí produkt od roku 1985 setrvale roste, s výjimkou mírného poklesu v letech 2008 (následkem globální ekonomické krize) a 2014 (kvůli propadu cen ropy). Úspěšný odchod Grónska může být inspirací pro probíhající Brexit, ale je nutno brát v potaz, že zde žije pouhá tisícina počtu obyvatel Velké Británie.

Těžba ropy místo rybolovu

Důležitý krok na cestě k nezávislosti učinilo Grónsko v roce 2008, kdy si v referendu odhlasovalo širší autonomii. Grónština se stala oficiálním jazykem, ostrov přebral kontrolu nad přírodními zdroji a získal významnější poradní hlas v dánské zahraniční politice. Pro bylo víc než 75 procent hlasujících. Již tehdy se mnozí politici netajili tím, že se jedná o předstupeň vyhlášení úplné nezávislosti. Lars Emil Johansen, tehdejší grónský člen dánského parlamentu, uvedl pro agenturu AFP, že doufá v plnou nezávislost ostrova v roce 2021.

Tento krok k větší autonomii země měl význam hlavně z ekonomického hlediska. Ostrov získal větší kontrolu nad zásobami ropy, zemního plynu, zlata či diamantů. V souvislosti s klimatickými změnami a táním ledu v arktické oblasti se tak pro Grónsko otevírají nové možnosti těžby nerostných surovin.

Přelomové rozhodnutí ohledně těžby učinila vláda koncem roku 2013. Odmítla návrh zákona o zákazu těžby radioaktivních látek jako uran a vzácných kovů, čímž skončilo omezení, které platilo 25 let. Tehdejší premiérka Aleqa Hammondová to odůvodnila nutností zbavit zemi závislosti na lovu a rybolovu, jež tvoří tradiční základ grónského hospodářství.

Poté co byli v roce 2010 nalezeny v grónských výsostných vodách zdroje ropy, zdálo se, že odtržení od Dánska už nic nebrání. Společně s nerostným bohatstvím měly i ropné příjmy pomoct vytvořit dostatečný finanční polštář pro případnou nezávislost. Problém nastal po prudkém poklesu cen suroviny v roce 2014. Týdeník Economist uvedl, že tři ropné společnosti, norský Statoil, francouzský GDF Suez a dánský Dong Energy vrátily začátkem roku 2015 licence na průzkum v grónských vodách.

V současnosti opět sílí hlasy volající po nezávislosti ostrova. V dubnu letošního roku vznikla sedmičlenná komise, jejímž úkolem je podle serveru Arctic Now sepsání první grónské ústavy. Ministr lovu a rybolovu Karl-Kristian Kruse uvedl pro server EUobserver, že grónské hospodářství se v současnosti snaží vyrovnat s brexitem, klimatickými změnami a možnou nezávislostí na Dánsku. Podle něj může mít země přímý přístup a vzájemný obchod s jinými státy bez nutnosti, aby se do ní veškeré produkty dostávaly skrze Dánsko.

Kdyby se Grónsko osamostatnilo, stalo by se třináctou největší zemí světa. S počtem obyvatel necelých šedesát tisíc by se však nedostala ani mezi prvních dvě stě. Grónsko je největší ostrov na Zemi, s rozlohou 2 166 000 km² je zhruba osmkrát větší než ostrov Velká Británie.

Autor:



Nejčtenější

Soud zrušil část zákona o EET. Další vlny se zpozdí, z účtenek zmizí rodná čísla

Ústavní soud s odloženou platností škrtl několik paragrafů zákona o evidenci...

Odpůrci EET se radují. Ústavní soud zrušil část zákona o evidenci tržeb, jako celek však obstál. Třetí a čtvrtá vlna,...

Miliardářem přes noc. Rostoucí bitcoin poslal Australana mezi superbohaté

James Gilbert

Z kryptoměnového šílenství vzešel další miliardář. Je jím Australan James Gilbert. Prezident společnosti Crypto, jejíž...



Byty v panelácích zdražily o 50 procent, nedosáhne na ně ani střední třída

Panelový dům na sídlišti Broumovská.

Panelové byty jsou nejdostupnějším typem bydlení v Česku. V posledních letech však podražily tak, že na ně často...

Exploze v Rakousku odřízla tři země od plynu. V Itálii je stav nouze

Výbuch poblíž Baumgarten an der March v Rakousku.

Exploze plynového terminálu na východě Rakouska u slovenských hranic přerušila dodávky plynu do Itálie, Slovinska a...

Bernard provokuje další reklamou. Vyjadřuje nesouhlas s kampaní #MeToo

Kontroverzní reklama pivovaru Bernard.

Pivovar Bernard pobouřil další provokativní reklamou. Tentokrát se v ní naváží do kampaně #MeToo. Ta spojuje ženy z...



Další z rubriky

Plaťte hned, když píšete. Sociální sítě nahrazují už i klasické banky

Mobilní internet (ilustrační foto)

Skvělá párty včera, kolik ti dlužím za večeři? Tady to máš. Podobnou konverzaci včetně vrácení dluhu většina lidí doteď...

Hackeři ve Starbucksu těžili kryptoměnu přes notebooky zákazníků

(Ilustrační snímek)

V jedné z prodejen kavárny Starbucks využívali hackeři veřejnou síť pro „těžení“ kryptoměny Monero. Přišel na to jeden...

Firmy jdou s kůží na trh. Přiznají, nakolik znečišťují životní prostředí

komín, Ilustrační foto

Víc a víc firem se zapojuje do boje proti klimatickým změnám. Firmy, které se účastní kampaně vedené miliardářem...



Najdete na iDNES.cz