Letadlo, které má několikamiliardovou cenu a může s ním letět až osm stovek lidí, je nasazováno třeba na lince mezi anglickým Manchesterem a Dubají. Pohled z výšky na celý Olomoucký kraj si ale mohou užít třeba i cestující na lince z amerického Cincinnati do Bahrajnu, z Dauhá do Londýna nebo ze Soulu do Bruselu.
Prostějovsko totiž leží pod jednou z nejdůležitějších leteckých tepen ve střední Evropě. "Jsou zde vedené trasy v horním vzdušném prostoru pro tranzitní letový provoz směr západ - východ a opačně. Významné a využívané jsou zde i linky spojující jižní a severní Evropu," vysvětlil Richard Klíma, mluvčí Řízení letového provozu České republiky.
A i když se může ze země někdy zdát, že se letadla brzy srazí, ve skutečnosti jsou od sebe vzdálená stovky metrů. "Letové trasy a služby řízení letového provozu vždy zajišťují, aby od sebe letadla udržovala minimální rozestupy. Ten horizontální je pět námořních mil, což je více než devět kilometrů, a vertikální rozestup činí tři sta metrů," shrnul Klíma.
Nebe nad Českem pojme za hodinu až 161 letadel
Jedním letovým prostorem, na které se vzdušný prostor rozděluje, může za hodinu proletět až šestatřicet letadel. Celé nebe nad Českem pak pojme za hodinu až 161 letadel. Přesný počet strojů, které nad Moravou během dne proletí, je ale těžké určit. Není to totiž stálé číslo.
Nad celou republikou nicméně proletí během dne až 2 200 letadel, v těch nejvytíženějších dnech jich může být i o čtyři stovky více.
"Po krizi se nám provoz nad Českem za poslední dva roky opět zvýšil. V roce 2011 jsme poprvé překročili hranici 700 tisíc letů za rok, takže i nad Hanou letadel přibylo," doplnil Klíma.
Jednotlivé lety jsou vždy pod kontrolou určeného střediska ředitelství letového provozu v dané zemi. V době, kdy se letoun pohybuje v určité letové hladině, je pod dohledem oblastního střediska řízení letového provozu.
"Ve chvíli, kdy zahájí klesání a letadlo se přibližuje do cílové destinace, má jej na starosti přibližovací středisko letového provozu. Při přistávání řídí letoun letištní služba, tedy věž, která jej naviguje i na letištní ploše," vysvětlil Klíma.
Někteří dopravci z postsovětských zemí či Afriky nad EU nesmí
Ve vzdušném prostoru se dnes naopak už neobjevuje část letadel, která zde v minulosti normálně létala. Evropská komise totiž vydává černý seznam dopravců, kteří využívat evropský vzdušný prostor nesmějí.
"Na tento seznam se mohou dostat, pokud se u nich prokáže závažné porušování bezpečnostních předpisů. V současné době se na seznamu nacházejí hlavně dopravci z bývalých zemí Sovětského svazu, Afriky a Asie. Nemělo by tak hrozit, že by český vzdušný prostor mohlo využívat technicky nezpůsobilé letadlo," ujistil Klíma.
