Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hannah: švadleny v Číně šijí české bundy

  14:05aktualizováno  14:05
Když ho na prahu plnoletosti koncem osmdesátých let chytilo za srdce horolezectví, zjistil, že se v Česku nedá sehnat žádný pořádný spacák. A tak začali Stanislav Krpejš a jeho partnerka Hana Zachariášová šít spacáky pro sebe a známé.

Prvním materiálem bylo peří a šusťáková látka, a proto se kromě spacáků dali i na výrobu zimních bund.

V roce 1991 se pak dali dohromady s kamarádem ze studií Danielem Hálou a trojice založila firmu Hannah. K prvnímu šicímu stroji přibyl druhý a brzy začaly pro novou firmu pracovat plzeňské švadleny.

V Číně je levněji
Dnes jde již o minulost - Hannah šije dnes převážně v čínských továrnách, firma prodává své výrobky v Česku a dalších převážně středoevropských zemích.

Loni měla tržby kolem půl miliardy korun. První péřové bundy a spacáky se značkou Hannah nabízeli ve sportovních prodejnách v Plzni a Praze. V prvním roce jich téměř na koleně vyrobili tři sta.

"V té době tady byla hodně malá konkurence a naše péřovky za ceny kolem dvou a půl tisíce korun se prodávaly hodně dobře. Naštěstí ještě fungoval v zemi textilní průmysl a daly se sehnat dobré materiály," říká Krpejš.

Prvních sto tisíc korun na nákup peří a látek dal trojlístek podnikatelů ze svého.

"Já jsem si půjčil třicet tisíc od rodičů. To byla i motivace, věděl jsem, že jim to musím vrátit," vzpomíná Krpejš.

Vůbec první bundy šila jeho firemní a zároveň životní společnice Hana Zachariášová. Po roce firma otevřela první provozovnu a najala desítku zaměstnanců, kteří plnili peřím bundy a spacáky dodávané už od švadlen.

První půjčka za 18 procent
V roce 1993 měla firma tržby deset milionů korun a patnáct zaměstnanců. A firma Hannah si také půjčila první půlmilion v bance.

"Tenkrát byly úvěry za osmnáctiprocentní úrok, se splácením jsme ale nikdy neměli problém," vzpomíná Krpejš.

Třiatřicetiletý muž nerad hovoří o nějakých zlomových bodech v podnikání. Přesto přiznává, že asi nejdůležitější bylo rozhodnutí přesunout výrobu na Dálných východ.

"Konkurence se zvyšovala a u oblečení jsem viděl, že všichni vyrábí mimo Evropu. Kontakt na výrobce z Číny jsme získali na jednom z evropských veletrhů. Šít jsme tam začali v roce 1996, když se český textilní průmysl dostával do krize. Dnes pro nás šije deset čínských továren a výrobu to výrazně zlevnilo," uvedl Krpejš.

Služeb plzeňských švadlen firma využívá dodnes, ale v mnohem menším rozsahu než v začátcích podnikání. V Číně má Hannah vlastní kancelář a zaměstnává tam dnes šestnáct manažerů a obchodníků, kteří se tam starají o kontakt s textilními továrnami.

Šéfové textilek totiž angličtinu většinou neovládají. Většinu dílen přitom vytěžuje Hannah téměř ze sta procent.

Expanze stojí na čtyřech značkách
Původní výrobu spacáků a zimních bund firma postupně rozšiřovala. Dnes šije společnost oblečení pod čtyřmi značkami. Původní označení Hannah používá zejména na výrobcích pro lyžaře, spacácích, větrovkách a rukavicích.

Kromě klasických materiálů používá i stále populárnější materiály, které propouštějí pot a brání promoknutí.

Druhá značka, Sportland, je levnější a je určena pro méně náročné turisty a lyžaře. Kromě toho Hannah šije i oblečení pro volný čas a i pro tento trh nabízí dvě značky.

Firma v současnosti pronikla do stovek sportovních prodejen v celé republice, ale i do obchodních řetězců. Česko je pro Krpejšovu skupinu dnes již malé a firma postupně míří na další trhy ve střední a východní Evropě.

Nejdále je v Polsku a na Slovensku. Ze západoevropských zemí pak dodává Hannah do Belgie.

"Česko je pro nás stále klíčové, ale chceme expandovat v celém regionu střední a východní Evropy. Mohli bychom se snažit dostat třeba do Německa, ale trh je tam hodně obsazený a stálo by to hodně peněz. Naším cílem je vytvořit v regionu mezinárodní značku," tvrdí Krpejš.

V Česku je jen sto zaměstnanců
Hannah dnes v tuzemsku zaměstnává celkem stovku lidí. Z původního sdružení tří majitelů vznikla nejprve menší firma, ve které již ze zakladatelů nefiguroval Daniel Hála.

V roce 2000 kvůli potřebě dalšího kapitálu vznikla akciová společnost. Firma několikrát zvyšovala svůj kapitál až na současných sto milionů korun. Kolik je dnes majitelů, nechce Krpejš, který je předsedou představenstva společnosti, sdělit.

Přiznává, že významnou roli hraje stále on a partnerka.

Úvěrů se nebojíme
Mohutnou expanzi firma platí částečně z vlastních zisků, ale nebojí se jít ani do bank pro úvěr. Sám Krpejš říká, že řídit téměř vše ve společnosti se sto lidmi a půlmiliardovými tržbami není možné.

"Do loňska jsem rozhodoval skoro o všem, ale zjistil jsem, že to tak dál není možné. Proto jsem nedávno najal ředitele," říká Krpejš. Sám se stará zejména o vývoj nových výrobků, přípravu výroby a propagaci.

Bundy kreslí počítač
Když je řeč o tom, jak vznikají nové modely, představa kreslení vzorů na zkušební látky už dávno neplatí. Kresliče-návrháře doplnili grafici, kteří pracují s nejmodernější počítačovou technikou.

"Naše produkty navíc procházejí rozsáhlým testováním, často využíváme služeb nadnárodní zkušebny se sídlem ve Švýcarsku," vysvětluje Stanislav Krpejš.

 Loni poprvé firma přišla s reklamní kampaní na své výrobky a letos si zaplatila billboardy znovu.

"Je to proto, abychom dostali naše výrobky do ještě většího povědomí," tvrdí Krpejš.

Hannah nikdy nechtěl jít cestou vlastní prodejní sítě. Má nyní jedinou prodejnu ve svém firemním sídle v Plzni.

"Je to taková třešnička na dortu. Slouží to i k tomu, abychom sami věděli, o co je největší zájem," říká Krpejš.

Pro příští rok firma chystá další novinku. Podařilo se jí uzavřít licenční smlouvu se společností National Geographic Society a bude pro střední a východní Evropu šít kolekci špičkového oblečení pro volný čas s tímto označením. Licence na pět let stála stovky tisíc dolarů.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Víčka, plastová, plast
Některé firmy už nekupují víčka na charitu. Zájem lidí nepolevuje

Některé společnosti v Česku končí s výkupem plastových víček či snižují jejich výkupní cenu. Jejich sbíráním lidé pomáhají zejména rodinám s handicapovanými...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují...  celý článek

Ilustrační snímek
Ministerstvo chystá překotné změny v ČSSZ. Jde o stamilionové IT zakázky

V České správě sociálního zabezpečení se chystají personální škatulata. Vznikne nová mocná sekce, která zkombinuje IT a veřejné zakázky. Dosavadní ředitelé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.