Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Harley slaví sto let, ale nezlevňuje

  18:18aktualizováno  18:18
Modla motorkářů Harley-Davidson letos slaví stovku. Jen málokteré koráby silnic neztrácejí po letech glanc ani cenu. Většina aut i motocyklů ztratí desítky procent hodnoty během roku provozu. Kdo si však koupí harley, může počítat s tím, že i za několik let dobře prodá. Prodává však jen málokdo.

Rodný list pozdějšího synonyma pro motorku vystavili v roce 1903 dva mladíci z amerického státu Wisconsin - jedenadvacetiletý William Harley a o rok mladší Arthur Davidson, k nimž se později přidali i další dva bratři Davidsonovi, Arthur a Walter.

Dnes je továrna ve městě Milwaukee znovu na výsluní přízně zákazníků, ale během uplynulých sta let tomu tak vždy nebylo.

Už několik let po sobě stoupají jak prodej nových motocyklů, tak tržby a čistý zisk - ve druhém čtvrtletí letošního roku společnost vydělala přes 200 milionů dolarů.

Pro neutuchající zájem fanoušků, který navíc zvyšuje i letošní výroční provedení motorek, firma také už několikrát zvýšila plán výroby.

Podle nejnovějších předpokladů opustí letos její brány 290 600 nablýskaných strojů.

Počátky v dřevěné kůlně
Ale od začátku. V dřevěné kůlně o patnácti metrech čtverečních s hrdým nápisem Harley Davidson Motor Co. vyrytým do dveří vznikl v roce 1903 nejprve závodní stroj.

Ještě do konce roku pak opustily dílnu tři "sériové" jednoválce, nazvané Silent Grey Fellow (tichý šedý společník).

Prodeje pomalu, ale utěšeně rostly a v roce 1909 z jejích bran vyjel první motocykl s pozdějším symbolem značky - podélně uloženým vidlicovým dvouválcem.

Firma také přicházela s dalšími důležitými inovacemi svých výrobků - postupně se objevila odpružená vidlice a sedlo, třístupňová převodovka nebo elektrický startér.

Firmě také hodně pomohl vstup USA do první světové války, kdy velkou část výroby odebírala armáda. 

Československá epizoda
Mezi válkami se "harleje" prodávaly i v Československu, obchodník Rudolf Tesárek jich dovezl na 1500. Na přelomu let 1927 a 1928 pak vznikl v Praze první klub majitelů, který funguje dodnes.

V meziválečném období prosperovala továrna i na domácí půdě, po roce 1931 jí zůstal jediný konkurent, o dva roky starší Indian.

Obě značky byly populární v policii i armádě, a tak není divu, že druhá světová válka přinesla další obrovské vojenské dodávky.

Po válce si spolehlivé motorky Harley-Davidson pořizovalo i mnoho veteránů a také díky filmům (jako třeba Bezstarostná jízda) se tento motocykl stal jednou z amerických ikon.

Válka s Japonci
Ale ani legendární továrna se nevyhnula problémům - jediný domácí soupeř
Indian sice zkrachoval už v roce 1953, nahradila jej ale dravější a lacinější japonská konkurence.

Harley nabízel vedle klasiky i skútr Topper nebo lehké italské motocykly (a dokonce vyráběl i sněžné skútry), od přelomu 60. a 70. let se ale továrna potýkala s vážnou krizí.

Náznak lepších časů přišel až začátkem 80. let, když továrnu odkoupilo třináct členů její bývalé exekutivy, kteří značce pomalu navrátili její už poněkud zašlou slávu.

Od začátku 90. let trvá vlna současného zájmu o motorky z produkce Harley-Davidson.

Před dvěma lety se firma ve snaze získat i mladší generaci poněkud odchýlila od tradice a představila motocykl s nikoli vzduchem, ale kapalinou chlazeným motorem s označením V-Rod.

Zájemce si tak může vybrat z široké nabídky typů, mezi nimiž nechybí ani čistě sportovní stroje od dceřiné společnosti Buell. 

Na H-D se nešetří
Harley-Davidsony ale nejsou pro každého, nejlevnější model přijde na více než čtvrt milionu korun a cena za nejdražší typ Electra Glide se s doplňky může přehoupnout přes milion.

A není ani moc naděje, že by se ojetá motorka koupila podstatně laciněji, i starší kusy se prodávají za stejnou cenu, jako nejlevnější škodovky.

S trochou štěstí se možná dá sehnat motorka za 150 000 korun, novopečený majitel ale musí počítat s tím, že půjde o starší model, který pochází možná z druhé světové války a který rozhodně nebude vhodný pro každodenní ježdění.

Harleyáři, kteří se sjíždějí na Džbán, se na své spanilé jizdě projeli Prahou. (8. 6. 2001)

Žhnoucí slunce, rozpálená silnice - víc si vyznavači svobodomyslného života ve stylu kultovního amerického filmu Bezstarostná jízda nemohli přát. Jako každý rok touto dobou si totiž naplánovali spanilou jízdu centrem Prahy, která je vyvrcholením motorkářského srazu v pražském kempu Džbán. (14. črven 2003)

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Závod Škoda Auto v Kvasinách začal s výrobou modernizovaného modelu Yeti...
Volkswagen se bojí Škody. Chce část výroby přesunout z Česka do Německa

Vedení a odbory německé automobilky Volkswagen chtějí, aby se část výroby divize Škoda přesunula do Německa a aby divize platila více peněz za sdílené...  celý článek

To není pečené kuře, to je dort potažený marcipánem.
Koblihy, pečené kuře i zapomenuté klíče. Pražský startup sází na pohodlnost

Startup DoDo letos začal spolupracovat s fastfoodovým řetězcem KFC a povedlo se jim to, co nikomu předtím – rozvážet jídlo i s přípravou do 30 minut od...  celý článek

Ředitel Hamé Martin Štrupl
Stát nemá co mluvit do marží a dvojí kvality, říká šéf Hamé

Výši přirážek a problém dvojí kvality má vyřešit trh a ne vláda, říká v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel potravinářské firmy Hamé Martin Štrupl. Hlavním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.