(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Squateři z Harrachova. Sjezdovkám už více než dva roky chybí smlouva

  • 64
Přes dva roky provozuje Sportovní areál Harrachov svůj hlavní byznys na pozemcích, na které nemá smlouvu. Nechce totiž platit za nájem tolik, kolik požaduje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A posílá tolik, kolik považuje za správné.

Přitom až do roku 2014 žil Sportovní areál Harrachov (SAH) se státem v symbióze, výši nájemného odesílaného z Harrachova do Prahy nikdo nerozporoval. Pak se na ministerstvu financí vyměnili lidé a nový náměstek Ondřej Závodský zadal ÚZSVM, aby prověřil podmínky nájemních smluv.

Nový posudek ukázal, že SAH má za sjezdovky ročně platit zhruba o 1,5 milionu víc. Sportovci nesouhlasili a přišli s posudkem od jiného znalce. Zatímco stát chtěl v průměru za sjezdovky i stavební pozemky 15 korun za metr a rok (11 korun za sjezdovky), znalec Jaromír Paicker spočítal, že průměrná cena bude sedm korun.

Tentýž znalec přitom v sousední Rokytnici, která má kvůli orientaci na jih méně lyžařských dní, pronajímal v té době tamějšímu areálu pozemky pod sjezdovkami za více než 17 korun. A dnes v Rokytnici platí Správě Krkonošského národního parku sedm korun a soukromníkům kolem devíti korun.

Spor o nájemné tak představuje předehru v mnohem větším sporu - v Harrachově se hraje o samotné vlastnictví pozemků.

Místo 75 jen 57 milionů

Za SAH stojí Česká unie sportu (ČUS), jejíž šéf a vlivný lobbista Miroslav Jansta připravil půdu pro to, aby mohli lyžaři pozemky koupit - jenže z obchodu na poslední chvíli sešlo. „Jsme v zemi, kde rozhodují posudky,“ stěžuje si Jansta.

Babiš zarazil prodej sjezdovek sportovcům. Podezřele zlevnily o čtvrtinu

O půdu se ucházela Správa KRNAP, loni však otočila a vystačila by si jen s věcným břemenem na louky. Stát zastoupený ÚZSVM pak chtěl prodat lukrativní majetek za 57 milionů místo 75 milionů, na které půdu ocenil posudek. Ministr financí Andrej Babiš v lednu obchod zrušil a chce je prodávat v otevřeném řízení.

To ČUS vidí jako nejhorší řešení. „Kdyby se k pozemkům dostal někdo jiný, začal by nás vydírat,“ říká Jansta. Na pozemcích státu stojí lanovky či vleky a SAH tvrdí, že bez pozemků nemůže dál investovat, kvůli čemuž areál upadá. Čísla o poplatcích za ubytování však ukazují, že návštěvníků v Harrachově přibývá.

Lyžaři zaútočili s neobvyklou silou a bez důkazů i na harrachovskou starostku Evu Zbrojovou, která se snaží získat pozemky pro město. Netají se však tím, že by je ráda dostala zdarma nebo za symbolickou korunu.

Vztahy mezi městem a areálem jsou vyhrocené

Podle Jansty mají o areál zájem lobbisté, kteří neuspěli ve Špindlerově Mlýně a v Peci pod Sněžkou. „Jsou také zřejmě motivem města Harrachova či paní starostky pro nelogické jednání, kterým poškozuje zájmy SAH i obyvatel a podnikatelů v Harrachově - získání pozemků by mohlo být zajímavé pro následný odprodej developerům,“ řekl Jansta. Na dotaz, o koho jde, ale neodpověděl. „Kdo mě zná, tak ví, že je to nesmysl. Takovým útokům nerozumím,“ reagovala Zbrojová.

Vztahy mezi městem a areálem jsou přitom vyhrocené už dlouho. Když například město chtělo postavit na vrcholu Čertovy hory rozhlednu, SAH ji odmítl kvůli svému bufetu.

Další postup se zřejmě na několik let zadrhne. Podle mluvčího ÚZSVM Radka Ležatky se bude s vypsáním soutěže čekat na výsledek soudu o nájem. „SAH od poloviny roku 2015 užívá pozemky bez právního důvodu, proto ÚZSVM podal žalobu na vyplacení bezesmluvního užívání. Soudní spor dosud neskončil, požadovaná částka ke konci ledna činila necelých 3,5 milionu korun,“ dodal Ležatka.

Podobný spor vedl ÚZSVM s ČUS už v případě pozemků na šumavském Zadově, u něj se soud přiklonil blíže k ceně navrhované ČUS.