Vedle směnek na 10,5 miliardy korun, které jsou ve skutečnosti jen bezcenné kousky papíru, jsou jediným majetkem holdingu dva milióny ázerbájdžánských privatizačních kupónů, které se prodávají za pět až deset dolarů za kus, upozornil Pacovský.
Celkem kupóny v držení Harvardského průmyslového holdingu tvoří čtvrtinu všech kupónů v Ázerbájdžánu vydaných. "Cesta k penězům vede jen přes výměnu kupónů za akcie a akcií za peníze," zdůraznil s tím, že nyní se v Ázebájdžánu koná 47. privatizační aukce a zhruba 1,3 miliónu kupónů již bylo investováno.
Naopak zástupci drobných akcionářů vidí jedinou možnost v pokračování likvidace holdingu a rozprodání jeho majetku.
Jediným způsobem, jak se dobrat k majetku, je podle Staňka umožnit likvidátoru Zdeňku Častorálovi dostat se k veškerému účetnictví a smlouvám společnosti, rozprodat majetek a z výtěžku vyplatit akcionáře.
Harvardský průmyslový holding, který vznikl z Harvardských privatizačních fondů Viktora Koženého, byl od roku 1997 v likvidaci.
Jeho akcionáři se výplaty zůstatku 600 Kč na akcii od Koženého nedočkali a valná hromada společnosti letos v lednu potvrdila zrušení likvidace.
Podle Staňka likvidace zrušena nebyla, protože platnost prosincové i lednové valné hromady, které o ní rozhodly, byla napadena.
Pacovský zrušení likvidace zdůvodnil tím, že do holdingu lze vrátit majetek, jen pokud nebude v likvidaci. Kdyby likvidace pokračovala, holding by nemohl uzavírat smlouvy a ztratil by i šanci převzít Koženého investice v Ázerbájdžánu a v Rusku.
Objem Koženého investic odhadl zhruba na 300 miliónů dolarů.
Pacovský řekl, že cesta k majetku nevede přes směnky, které vystavila Koženého firma Harvard Capital Management (Worldwide) na částku 10,5 miliardy korun.
Tuto sumu měl Kožený zaplatit za vítězství ve veřejné obchodní soutěži na prodej majetku Harvardského průmyslového holdingu při jeho likvidaci.
Na akcii tak připadl likvidační zůstatek 600 korun splatný do konce roku 1999. Dvouleté směnky nebyly proplaceny ani po více než třech letech.
Koženého majetek je na základě rozhodnutí londýnského soudu zablokován ve prospěch žalobců, mezi něž patří i gigantický pojišťovací fond, vysvětlil Pacovský bezcennost směnek.
Majetek akcionářů podle Pacovského měl tak záviset pouze na kursu akcií Harvardského průmyslového holdingu, který by mohl reagovat například na pozitivní informace o ázerbájdžánské privatizaci. Tím by vznikla šance na návrat majetku do holdingu.
Komise pro cenné papíry dala ve čtzvrtek podle Pacovského informací pokyn k zastavení veřejného obchodování s akciemi Harvardského průmyslového holdingu.
"Pro drobné akcionáře to může být dobré, protože ti, kdo se za jejich práva berou, skupují akcie holdingu ve velkém," podotkl.
O likvidaci holdingu rozhodla valná hromada v srpnu 1997. Likvidátorem holdingu se základním jměním bezmála 16,5 miliardy Kč byl jmenován Boris Vostrý, který byl předsedou představenstva Harvardského průmyslového holdingu a zůstal jím doposud.
