Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvMnohé charakteristiky si od té doby Hašlerky ponechaly. Například chuť anýzu, kterou konzumenti často zaměňují za lékořici, nebo černé zbarvení, které způsobuje barvivo medicinálního uhlí. Zůstala i originální receptura, kterou blíže popisuje brand manažer značky Štěpán Zendulka.
„Nejprve se svaří cukr, glukózový sirup a voda při teplotě zhruba 140 stupňů. Do vzniklé hmoty se následně zapracují anýzové, bylinné extrakty a barvivo a následně se z hmoty vylisují kandyty, které se balí do modrobílých mašliček,“ uvádí Zendulka. Zásadní změnou prošlo akorát balení. Dříve se totiž Hašlerky prodávaly v ruličkách podobně jako dnes hroznový cukr.
V moravském závodě Sfinx ročně vyrobí víc než tisíc tun Hašlerek. Denně to vychází na 5,3 tuny bonbonů. „Za jednu směnu v závodě Sfinx v Holešově vznikne až 1,5 milionu kusů Hašlerek,“ upřesňuje Zendulka. V porovnání s bonbony Bon Pari, které holešovský podnik rovněž vyrábí, je produkce Hašlerek téměř dvojnásobná.
Čísla prodejů za výrobou nezaostávají. V loňském roce se v Česku a na Slovensku prodalo 12,6 milionů kusů, tedy asi 1 065 tun Hašlerek. Letošní výsledek bude s největší pravděpodobností o něco horší kvůli pandemii.
Podle Zendulky jsou negativní dopady koronavirové krize zřejmé. „Očekávali jsme, že pod rouškou budou chtít lidé jíst bonbony častěji. Ovšem ukazuje se, že opatření, která byla zavedena, měla velký vliv na počet nákupních misí. Snížil se tak i počet lidí, kteří by kupovali nejen hašlerky ale i další funkční bonbony, které pomáhají snížit bolest v krku,“ komentuje Zendulka.
Cucací zpěváci a zpěvačky
Nutno říct, že receptura nepochází z Česka, ale z Německa. Bylinkovou směs proti kašli vymyslel hamburský lékárník již v roce 1877. Od něj se bonbony dostaly k vídeňskému cukráři, jenž je pojmenoval podle známého italského operního pěvce Enrica Carusa, kterému tehdejší hašlerky pomohly s bolestí v krku při jeho vystoupeních.
Bonbony Caruso Hustenbonbon slavily v Německu úspěch. Když však recepturu získal český podnikatel František Lhotský, rozhodl se najít jiné jméno, které by případným československým zákazníkům připadalo povědomější. Nejdřív vsadil na operní pěvkyni Emmu Destinnovou a bonbony se chvíli jmenovaly Destinky. Ani tento název spotřebitele moc nenadchl a tak Lhotský mezi známými zpěváky pátral dál.
Nakonec narazil na písničkáře, herce a kabaretiéra Karla Hašlera. Tehdejší Destinky mu dal ochutnat v pražské Lucerně. Traduje se, že se Hašler z počátku myšlence bonbonů, které by se jmenovaly po něm, vzpíral. „Nechci, aby si mě každý bral do huby,“ uvedl prý. Lhotský ho však přemluvil. K podpisu smlouvy o použití jména došlo před sto lety, 13. prosince 1920.
Obrandovaný vagón a vtipné říkanky
Podle současného brand manažera Hašlerek Zendulky byl František Lhotský geniálním marketérem. Pro propagaci zboží, které vyráběl na Královských Vinohradech a později v pražské Michli, totiž využíval netradiční metody. Po Praze se proháněl automobil Praga ve tvaru původní hašlerkové ruličky a rozdával dětem před školami bonbony. Celou Československou republiku navíc brázdil obrandovaný vagón Československých drah. Lhotský přišel i s nápaditým sloganem: „Hašler kašle, nevadí, Hašlerky ho uzdraví!“
Automobil Praga s nápisem Hašlerky se v meziválečném období proháněl po Praze a dětem přd školami rozdával bonbony. Zdroj: Nestlé
V tisku Čechoslováci naráželi na grafiky s krátkými říkankami akademických malířů Františka Voborského a Josefa Vodrážky. Reklamní kampaně se nicméně neobešly bez problémů.
Výroba Lentilek v Česku končí. Ty německé budou mít méně cukru a nový obal |
Vodrážka vymyslel smyšlenou fiktivní postavu pana Vozába, která se měla objevovat na vícero grafikách. Malíř hledal pro postavu jméno, které by nebylo v telefonním seznamu. Chtěl tak předejít situaci, kdy by Hašlerky někdo žaloval. Tehdejší technologie nicméně Vodrážkovi neumožnily hlubší pátrání a navíc v telefonním seznamu nefigurovala všechna jména.
Jakmile se postava stala populární, našel jistý právník z Kobylis skutečného pana Vozába a přemluvil ho, aby společně podnikatele Lhoteckého zažalovali za zneuctění jména. „Ve finále se obě strany dohodly na mimosoudním vyrovnání na částce 5 000 korun československých,“ popisuje Zendulka.
Pod křídly Nestlé
Karel Hašler zemřel v koncentračním táboře v roce 1941 a po válce čekalo Lhotského Továrnu speciálních cukrovinek znárodnění. V 50. letech se výroba přesunula do holešovského Sfinxu, kde sídlí dodnes.
Po sametové revoluci koupila Hašlerky v rámci privatizace švýcarská firma Nestlé a zahraniční kapitál nastartoval nové období. Portfolio Hašlerek se rozrostlo o příchutě, například o meduňku, šalvěj nebo heřmánek a firma přišla i s novými formáty, například s krabičkou do kapsy. Originální Hašlerky nicméně stále patří mezi oblíbené zboží.
V Česku jsou druhými nejprodávanějšími bonony hned za Tic Tacem s příchutí máty, na Slovensku končí každoročně na třetím místě. Tam si totiž o trochu lépe vedou Jojo medvídci.
