Jaderná elektrárna Hinkley Point.

Jaderná elektrárna Hinkley Point. | foto: Profimedia.cz

Reaktory jako ze zlata? Účet za Hinkley Point už přesáhl půl bilionu korun

  • 173
Podle informací společnosti EdF, která v Británii staví dva nové jaderné bloky elektrárny Hinkley Point, se projekt prodraží o 1,5 miliardy liber a zpozdí. Účet se tak vyšplhá na 19,6 miliardy liber (asi 585 miliard korun). Nelze ale vyloučit, že elektřiny z obnovitelných zdrojů bude tolik, že Britové budou za energii kvůli Hinkley Point platit, jako by si nechali jaderné bloky postavit ze zlata.

Pokud by se měla splnit slova šéfa francouzské energetické firmy EdF Vincenta De Rivy, tak budou Britové při letošních Vánocích péct krocana na elektřině pocházející z nového jaderného bloku elektrárny Hinkley Point. Tak pravil v roce 2007, když Velká Británie hledala dodavatele nového jaderného zdroje a francouzská státní firma se o zakázku ucházela.

Jenže to dopadlo jako s každou jadernou elektrárnou, která se začala v Evropě stavět – nekončícími průtahy a vyšším rozpočtem. Podle nové zprávy EdF se účet za dva nové bloky navýší o 1,5 miliardy liber na 19,6 miliardy liber – v přepočtu by tedy Britové měli zaplatit necelých 585 miliard korun. A datum spuštění se posunulo o dva roky, elektřina z Hinkley tak opeče krocana nejdřív v roce 2027.

Energie pro 6 milionů domácností

Pro britského daňového poplatníka se podle mluvčí vlády Jejího Veličenstva nic nemění: „Spotřebitelé nezaplatí ani penny navíc, dokud nebude Hinkley dokončená. A pak bude spolehlivě dodávat čistou energii pro šest milionů britských domácností.“ Mluvčí dodala, že vícenáklady jdou na vrub společnosti EdF, která projekt ze dvou třetin zaštiťuje, a zbývající třetinu by měla uhradit i čínská společnost China General Nuclear Power Corporation (CGN), která se projektu rovněž účastní.

Britové sice vícepráce platit bezprostředně nemusí, ale i tak se jim elektrárna prodraží. Podle dohody mezi Londýnem a společností EdF získají Francouzi za každou prodanou megawatthodinu energie 92,5 libry (v cenách roku 2012, takže se toto číslo bude navyšovat podle inflace), přitom dnes se ceny elektřiny pohybují zhruba na polovině.

Tento rozdíl mezi výkupní a tržní cenou budou Britové hradit 35 let ve svých účtech za proud. V podstatě tak budou dotovat jádro, podobně jako si Češi či Němci přispívají na obnovitelné zdroje v rámci poplatku OZE. Tento způsob financování dlouho zkoumala Evropská komise, aby nedošlo k narušení tržního prostředí, a konzervativní vláda Theresy Mayové kvůli ceně za MWh dohodu o financování projektu v roce 2016 pozastavila, aby výši podpory prozkoumala.

V Británii vznikne po 20 letech další jaderná elektrárna, souhlasí vláda

Nejnovější zpráva o průtazích a vyšší ceně nahrává kritikům celého projektu. „Od schválení stavby uplynulo jen pár měsíců a už je tu první odklad a vyšší účet,“ glosoval šéf ekologické organizace Greenpeace UK John Sauven.

Od ekologů se kritika nástupců dvou jaderných bloků, které v Hinkley stojí od 70. let, dá očekávat. Ale před dalšími náklady a komplikacemi varují i některé vládní instituce. Například National Audit Office, což je nezávislý parlamentní orgán dohlížející kromě jiného i na zdraví veřejných financí, varoval, že vláda přehnaně zdůrazňuje obtížně vyčíslitelná pozitiva jaderného projektu, ale nemá plán, jak jich dosáhnout. A pak auditoři tuto strategii ohodnotili slovy „riskantní“ a „drahá“.

Vyplatí se to vůbec?

Vzhledem k vývoji na burzách s energií se totiž náklady, které budou muset Britové v účtech za elektřinu nakonec zaplatit, zečtyřnásobily ze šesti miliard liber až na 30 miliard. To však platí při dnešních cenách elektřiny, v roce 2027 mohou obchodníci za megawatthodinu proudu platit víc a britský účet pak bude nižší. Jenže nelze ani vyloučit, že elektřiny z obnovitelných zdrojů bude tolik, že Britové budou za elektřinu kvůli Hinkley Point platit, jako by si nechali jaderné bloky postavit ze zlata.

Úspěchu elektrárny Hinkley Point musí kromě samotných Britů fandit i Francouzi. Pokud se projekt zkomplikuje, mohou se dostat do ohrožení i jejich peněženky, protože stavbu zaštiťuje jejich státní společnost.

Nejvyšší vedení EdF kvůli Hinkley Pointu loni opustil finanční ředitel Thomas Piquemal, kterého z funkce odstřelil spor s vlivnými energetickými odboráři. Těm se nelíbí podmínky, které EdF s britskou vládou dojednala, a obávají se, že si firma na obřím projektu vyláme zuby. Tento pohled sdílel i člen představenstva Gerard Magnin, který firmu opustil loni v září. „Snad Hinkley Point nestáhne EdF do stejné propasti, v jaké je Areva,“ zadoufal Magnin s odkazem na známého francouzského stavitele reaktorů, kterého museli Francouzi kvůli potížím se stavbou reaktorů zachraňovat.

V říjnu odchází také šéf EdF Vincent De Rivaz – ten který prorokoval pečení krocana v roce 2017. Britové musí doufat, že mu další věštecký pokus vyjde lépe. Na otázku, zda může zaručit, že za elektrárnu nebudou muset v budoucnu zaplatit víc, totiž odpověděl: „Absolutně. Určitě. Stoprocentně.“