Všechna červená vína byla suchá a většinou šlo o vína ročníku 1997 a 1998. Některé podniky však u jakostních vín ročník sklizně neuvádějí, udávají jen datum plnění do lahví. Jen dvě vína byla lahvově zralá z ročníků 1995 a 1996. Členům degustační komise je při hodnocení ročník předem ohlášen, vína jsou seřazena od nejmladších k nejstarším. Frankovka dává vína s vysokým a velmi rozdílným kvalitativním potenciálem, který je možno rozvinout podle velikosti sklizně hroznů, oblasti původu, způsobu školení vína a délky jeho zrání. Kvalitativní potenciál začíná od mezinárodně méně obvyklého typu červených vín s ovocnou svěžestí, kombinovatelných s prostými jídly studené kuchyně. Byla to vína z podniků: Bohemia Sekt, V inium, V íno Bzenec a Zemědělská a.s. Čejkovice. V ína se střední plností, s vyzrálejšími tóny harmonie červeného vína a s tlumeným projevem kyselin, vhodná pro kombinování se středně výraznými úpravami hovězího masa, pocházela z podniků V íno Mikulov a Slavomír Chrást, Nové Bránice. V ína s výraznějším odrůdovým charakterem, s dávkou kořenitosti a vína lahvově zralá se doporučuje kombinovat s pokrm y z tmavých mas zvěřiny. K takovým vínům patřily typy frankovky z podniků: Znovín, V inné sklepy V altice, Movino a F. Boranal, Maďarsko. Lahvová zralost přidává frankovce nejen na plnosti, ale i na mohutnosti a délce chuťového projevu. T oho se využívá při kombinování s výraznější a kořenitější úpravou jídel. Pro takový účel byla vhodná vína z r. 1995 od firmy L. Šlancar a hlavně frankovka z r. 1996 od M. Michlovského.
14. července 1999
