"Všechno určuje trh. Platí zákon nabídky a poptávky," prohlásil hokejový agent Petr Svoboda.
"Já bych se zase mohl divit, že ještě větší prachy vydělá zfetované dlouhovlasé individuum, co lítá po pódiu a řve něco, čemu stejně nikdo nerozumí..."
Ještě bombastičtější částky vydělávají v americkém zábavním cirkusu hráči baseballu, amerického fotbalu, hollywoodští herci a zpěváci pop-music. K největším boháčům na světě mají z Čechů nejblíž právě sportovní hvězdy.
Fotbalisté v elitních evropských klubech a především hokejisté z NHL. Vily s bazénem a zahradou. Auta? Ferrari, mercedes, audi... Dovolená na ostrovech v Tichomoří, značkové oblečení...
Chcete mít ze synka boháče? Šetřete mu na studia v Oxfordu nebo spíš na sportovní výstroj, poplatky za pronájem kluziště a gáži kondičním trenérům. Případně dejte holčičku na tenis.
Ale nezapomeňte, že ledoví mistři Jágr s Haškem či míčoví žongléři Nedvěd s Rosickým náležejí do úzké světové špičky. Jen nadaní a pracovití se vydrápou tak vysoko.
"Z pěti tisíc registrovaných českých žáčků se dostane do NHL jeden," tvrdí agent Jaromír Henyš. Investovat veškeré rodinné úspory a kuráž do kariéry vrcholového sportovce je risk.
Jeden vážný úraz v dorosteneckém věku rozmetá svůdné představy o medailích a milionech...
"Proto je strašně důležité vzdělání. Člověk musí mít víc variant," tvrdí útočník Patrik Eliáš z New Jersey. Patří do hrstky šťastných, kteří se vydrápali až do NHL.
Jak je to s finančními možnostmi hokejových es v NHL? Opravdu si mohou stodolarovými bankovkami vytapetovat předsíň? Možná.
"Ale třeba barák přímo na pláži si dovolit nemůžu. Přijde na osm až devět milionů dolarů. Na to nemá žádný hokejista," řekl před časem Petr Sýkora z kalifornského Anaheimu pro Deník Sport.
Produktivní období sportovce je krátké, podobně jako třeba u modelek. Trvá nejvýš dvacet let. Manažeři, herci i politici se mohou ve své profesi prosazovat i v pokročilém věku.
Jestliže se sportovní premiant v průběhu aktivního období dostatečně nezabezpečí či špatně investuje, může záhy přijít na mizinu.
"Přihodilo se to už kolikrát," tvrdí Patrik Eliáš. Aktivní sportovci si v blahobytu lebedí. Existenční starosti někdejších spolužáků v Litvínově, Plzni či Třebíči se jich netýkají. A materiální hojnost je občas dovede k nevšedním názorům.
"V penězích už nevidím štěstí," řekl Jaromír Jágr. "Radši se půjdu podívat do džungle. A člověk z džungle by si zase přál být v mojí situaci. Člověk vždycky touží po tom, co nemá."
