V podobných problémech se Philipp Holzmann ocitl již v roce 1999. Tenkrát mu však banky s velkým přispěním kancléře Gerharda Schrödera pomohly a poskytly stavebnímu kolosu prostředky ve výši přesahující 2,2 miliardy dolarů. Finanční injekci ve výši 125 milionů eur dodala i samotná vláda.
Německý kancléř vytloukl z intervence ve prospěch podniku politický kapitál, vždyť zachránil pracovní místa ve firmě zaměstnávající téměř 24 tisíc lidí. Pomohlo mu to posílit si svou pozici uvnitř sociálnědemokratické strany a získat podporu veřejnosti během prvního roku své vlády.
Teď je však situace ještě horší. Philipp Holzmann, který kdysi stavěl i budovu Říšského sněmu, zaznamenal vloni ztrátu, a to třikrát vyšší, než sám čekal. Její hodnota dosáhla výše 237 milionů eur. Navíc má obrovské dluhy v hodnotě 1,4 miliardy eur.
Neúspěšná byla i jednání o poskytnutí dalších úvěrů a odpuštění části dluhů s Commerzbank, HVB a Dresdner Bank. Ta organizoval největší akcionář firmy Deutsche bank vlastnící dvacetiprocentní podíl.
Nedaří se najít případného kupce a nepomůže už ani kancléř Schröder. Ten by si sice rád zřejmě před blížícími se volbami opět zlepšil image a pomohl zachránit pracovní místa. Ale je pod velkým tlakem ze strany EU, která Německo již několikrát varovala, aby udrželo svůj rozpočtový deficit v mezích stanovených maastrichtskými kritérii. Dny 150 let staré firmy tak jsou, jak se zdá, definitivně sečteny.