Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hořčice je stále světlejší. Výrobci se totiž bojí hyperaktivity u dětí

  7:01aktualizováno  7:01
Možná jste si toho při letním grilování všimli. Plnotučná hořčice je stále světlejší a místo žlutohnědé barvy, jakou si pamatujeme z opékání špekáčků v dětství, je nyní spíše šedivá. S obvyklým naříkáním nad upadající kvalitou potravin zde však nepochodíme. Výrobci totiž pod tlakem EU téměř přestali do hořčic přidávat umělá barviva.

Český trh je specifický tím, že na něm má největší podíl plnotučná hořčice, která se v jiných zemích nevyrábí. | foto: Profimedia.cz

Přirozená barva hořčice je světle šedožlutozelená. "Při výrobě se dlouhodobě používalo přibarvování syntetickými barvivy na sytě hnědooranžový tón a spotřebitelé jsou na tuto barvu zvyklí," vysvětlila iDNES.cz Kamila Míková z Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

Spotřeba hořčice

Každý obyvatel Česka spotřebuje podle statistik ČZU přibližně 2,2 kilogramu hořčice za rok.

Na Slovensku je to pro porovnání jen 1,7 kg, jelikož se tam jako dochucovadlo používá více paprika či kečup.

Za posledních třicet let se spotřeba hořčic v ČR zdvojnásobila.

Z jednoho kila hořčičného semene se vyrobí šest kilo hořčice. Základem všech druhů je hořčičné semeno, sůl a ocet.

"Někteří výrobci skutečně méně přibarvují, někteří vůbec," potvrzuje Edita Charvátová z firmy Kand specializující se na výrobu a prodej pochutin.

Česko totiž už v polovině roku 2010 přijalo směrnici EU, která nařizuje označovat nejpodezřelejší "éčka" na obalech výrobků varováním.

A jelikož na přibarvování krásně žluté plnotučné hořčice se do té doby používal hlavně syntetický tartrazin (E102) nebo SY žluť (E110), znamenalo to pro výrobce či dovozce napsat na obal větičku: "Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí."

Možným důsledkem požívání tartrazinu (ten se mimochodem získává z kamenouhelného dehtu) je totiž mimo jiné vznik dětské hyperaktivity, přičemž SY žluť je podezřelá z téhož.

Vzhledem k tomu, že hořčice s takovýmto nápisem by na pultech obchodů díru do světa jistě neudělala, začali výrobci syntetiku nahrazovat přírodními barvivy. Jelikož je však jejich cena mnohonásobně vyšší a museli by zdražovat, přestali po čase někteří z nich dobarvovat hořčice úplně.

Plnotučná česká anomálie

Český trh je specifický tím, že na něm má největší podíl plnotučná hořčice, která se v jiných zemích nevyrábí. Na trhu má podíl 75 procent. Mele se ze semen bílé hořčice a je jemnější a méně palčivá než hořčice dijonského typu, oblíbené v jižní Evropě, které jsou konzervovány silným solením, s čímž souvisí jejich vyšší kyselost.

Ze směsi semen černé a bílé hořčice se vyrábí kremžská hořčice, která se konzumuje jen v Česku a v Rakousku. Na spotřebě má pětinový podíl, nepřibarvuje se vůbec a díky vyššímu procentu cukru je nasládlá.

Dijonská, kremžská a plnotučná hořčice

Dijonská, kremžská a plnotučná hořčice

"Dřív jste obarvil várku hořčice za dvacku, dnes to vyjde na sto padesát korun," říká jednatel pardubického výrobce hořčice Alba Radim Kvaček. Jeho firma přešla na přírodní barvení kurkumou, což je kořen, který se pěstuje v Indii a údajně má i protirakovinotvorné účinky.

Jiní výrobci barví luteinem, další riboflavinem. Kromě ceny je nevýhodou přírodních barviv také jejich nestálost na světle či v kyselém prostředí.

Používá se jich tedy méně, což barvu hořčice mění do šedivé. "I když existuje potravinářský kodex na výrobu plnotučné hořčice, někteří výrobci stále přibarvují umělým barvivem, někteří barvivem přírodním a někteří nebarví vůbec," říká Jana Rozehnalová z ostravského Pikantu.

O všem však rozhoduje cena. "Dneska je konkurence velká, takže jakékoliv zdražování je problém," říká Kvaček s tím, že cenový boj se vede o haléře. Na trh se navíc začínají tlačit i výrobci z Polska, kteří sice specifickou českou hořčici zatím příliš vyrobit neumí, ale opatřit si recepturu ze starých českých norem pro ně do budoucna podle Kvačka nemusí být problém.

Pro českou hořčici je typický i její obal, tradiční kelímek. "Na Slovensku je oblíbené sklo, v Rakousku tuby," říká Edita Charvátová z Kandu.

Na trhu je i řada hořčic německého a francouzského typu, které jsou pálivější, a dále také různé ochucené hořčice. Jejich podíl však představuje jen 3 až 5 procent. "Většina Čechů zůstává věrná tradičním hořčicím, jelikož se dobře hodí k českým potravinám," uzavírá Kamila Míková z VŠCHT.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Chmela (v popředí) z Tescomy přijal gratulace k titulu podnikatele roku od...
Nominace na Podnikatele roku se uzavírají, pošlete svůj tip

Čas pro podání přihlášek do osmnáctého ročníku prestižní soutěže EY Podnikatel roku se rychle krátí. Uzávěrka je už tuto sobotu 21. října, svůj tip můžete...  celý článek

Máslo (ilustrační snímek)
Z marží másla mají řetězce polovinu, ministerstvo kontrolu cen vítá

Máslo do Vánoc ještě zdraží, ale pomaleji než dosud. Za rok jeho cena stoupla o 45 procent. Podle dokumentu ministerstva zemědělství o vývoji trhu s mléčnými...  celý článek

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.