Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Horník v ČSSR: dřina a nadstandard

  12:00aktualizováno  17:52
"Já jsem horník, kdo je víc." I tímto heslem vybudoval komunistický režim těžké dřině pod zemí nálepku profese, jejíž odměňování výrazně vyčnívalo nad zbytkem povolání v rovnostářském socialistickém zřízení.
Na práci horníka se řada lidí dívala skrz prsty i kvůli glorifikaci ze strany minulého režimu. Ilustrační foto

Na práci horníka se řada lidí dívala skrz prsty i kvůli glorifikaci ze strany minulého režimu. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Průměrná měsíční mzda horníka činila v roce 1988 necelých 7 200 Kčs, což odpovídalo dvouapůlnásobku průměrného příjmu. "Vyjma vojáků, energetiků a pár dalších profesí nešlo asi nikde tak rychle získat byt," vyjmenovává další nezanedbatelný benefit Jaroslav Broulík z Havířova. Fáral v letech 1966 až 1992, nyní se zabývá výzkumem na Katedře společenských věd Vysoké školy báňské v Ostravě.

(Nejen) havířská řeč

Všeobecné výrazy

bo = protože

čemu = proč

děvucha = dívka

dřystat = kecat, povídat, vyprávět

gramlavy = nešikovný

chlop = muž, manžel

kaj = kde

megera = zlá žena

meškat = bydlet, žít

ni = ne

papula = tvář

(z)robit, (z)robiť = (u)dělat

robka = žena, manželka

synek = chlapec, hoch

Slovníček do roboty

abcug = srážka ze mzdy

bzlať, bulnut = mít absenci

fajront = konec směny

šichta = směna

zarobit, zarobiť = vydělat peníze

Když se nedaří...

Do dupy! = Do pr....!

cyp, chuj, gizd = nadávky

Sestavil autor s přispěním Dalibora Záruby

Kromě výrazně nadprůměrné mzdy či dostupného bydlení měli havíři také snazší možnosti pořídit si v socialistickém Československu nedostatkové zboží. "Třeba na akci ke Dni horníků, kde se zboží rozdělovalo, jsem si koupil automatickou pračku a kvalitní ledničku," vzpomíná Broulík. "On by byl nesmysl, kdyby vysoké výdělky museli chlapi nechat jen v hospodě," dodává.

Přehlídka benefitů je však vyvážena těžkou prací, po jejímž skončení (horníci mohou ze zdravotních důvodů pracovat pouze omezený počet let) následuje nejistá budoucnost. "Málokterý zaměstnavatel chce přijmout bývalého zaměstnance šachty, protože se obává, že bude mít podlomené zdraví. Je to hodně diskriminující," popisuje zaměstnanec těžební společnosti OKD. Jeho jméno má redakce k dispozici, kvůli možným problémům se zaměstnavatelem jej však zveřejnit nechce.

Popisuje i možnost, jak zůstat pod zemí navzdory tomu, že má člověk odpracovanou maximální povolenou dobu. Řešením je pracovat přes jinou firmu. "Nejvíc se však tato práce dá podle mě dělat dvacet let, pak už je člověk opravdu hodně vysílený," říká horník.

Obtíže spojené s hledáním nového zaměstnání si prožil i Jaroslav Broulík. Nějakou dobu pobyl na úřadu práce, poté pracoval jako učitel nebo projektový manažer.

Řada bývalých havířů však po čase hledání nového zaměstnání vzdá. "Vysoká nezaměstnanost je zkreslená těmi, kteří pobírají rentu. Nastavené podmínky je nutí být raději nezaměstnanými než zaměstnanci," vysvětluje Broulík.

Kvůli slávě se nefáralo

Na práci horníka se řada lidí dívala skrz prsty i kvůli glorifikaci ze strany vládnoucího režimu. Zejména v 50. letech však státní moc viděla práci v dolech také jako jednu z účinných forem potrestání svých nepřátel. "Vězně a vojáky z pomocných technických praporů však nešlo využívat donekonečna," popisuje změnu postoje Broulík.

Pro těžký průmysl bylo uhlí nutností, a režim proto pořádal mohutné nábory pracovníků. Třeba počet obyvatel karvinského okresu se od roku 1950 do roku 1970 zvýšil téměř na dvojnásobek.

S Ostravskem si obyvatelé jiných částí země spojují kromě dolů a průmyslu také nářečí vynikající krátkými samohláskami a přízvukem na předposlední slabice. "S ústupem hornictví však dochází k útlumu - speciální výrazy budou přežívat jen v řeči starší generace a odejdou s ní," říká Dalibor Záruba, autor knihy Ostravský slovník.

Podle něj přežijí spíše všeobecné výrazy jako spojka bo či nadávky cyp a chuj. "Cyp se ale mnohem častěji používá jako přirovnání - třeba byla zima jak cyp. Zde nejde o vulgarismus, ale spíše o jazykovou chudost hovořícího," vysvětluje Záruba.

Jak se změnily platy  
Mzdy v roce... 1988 2008
Horník 7 199 38 749
Ředitel firmy* 7 083 56 239
Svářeč 3 812 25 719
Účetní 2 864 25 170
Recepční 2 561 17 886
Prodavač(ka) 2 445 15 748
Uklízeč(ka) 1 732 12 065
*v průmyslu  
Pramen: ČSÚ, Trexima  

Šli byste za necelých 40 tisíc pracovat do dolů?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 29. června 2009. Anketa je uzavřena.

NE 3562
ANO 875




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zubař, ilustrace
Lepší strava, rovnátka, nadstandardy. Češi si připlácí 5 tisíc ročně

Šetrná metoda odstranění křečových žil, speciální genetické testy v těhotenství, lepší strava v nemocnici. Čeští pacienti jsou ochotni si připlatit čím dál víc...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují...  celý článek

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.