Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR (6. ledna 2022)

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR (6. ledna 2022) | foto: ČTK

Evropská opatření neřeší problémy českého průmyslu, říká Hospodářská komora

  • 6
Opatření, která v pátek přijali unijní ministři pro energetiku, neřeší podle Hospodářské komory problémy českého průmyslu, nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý považuje schválená opatření za velmi obecná, neřešící potíže českého průmyslu a velkých podniků.

„Budeme trvat na tom, aby se tato unijní opatření nyní promítla co nejrychleji do konkrétních kroků české vlády, včetně potenciálních limitů na ceny energií pro velké firmy. Oznámená unijní opatření nebudou mít okamžitý vliv na ceny, za které se u nás energie budou nakupovat. To musí udělat česká vláda,“ řekl.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák před jednáním ministrů pro energetiku uvedl, že snížení spotřeby elektřiny podporuje, nejedná se podle něj ale o klíčové opatření.

Krizový balík opatření stanovuje mimo jiné limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

„Zavedení cenového stropu na výrobny elektřiny a následné rozdělování výnosů nepovažujeme za ideální řešení, protože nebude mít okamžitý dopad na ceny na trhu – řeší pouze příjmovou stránku rozpočtů členských států,“ uvedl Hanák. Dodal, že opatření nezaručuje přidělení potřebné podpory firmám všech velikostí.

Evropa našla shodu. Sníží poptávku po elektřině a zastropuje zisky výrobců

Česká vláda už dříve rozhodla, že pro živnostníky, malé a střední firmy připojené na nízké hladině napětí bude platit zastropování cen elektřiny a plynu. Cena silové elektřiny včetně daně z přidané hodnoty (DPH) nebude moci od listopadu přesáhnout šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh), v případě jedné kWh plynu bude maximální cena činit tři koruny včetně DPH.

Velkoodběratelé by měli mít nárok na podporu z tzv. dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitou podporu firem v důsledku drahých energií a protiruských sankcí. Ministři na opatření slibují 30 miliard korun.

Zástupci firem se však dožadují i další podpory. „S veškerou vážností žádáme o urychlené dopracování příslušných nařízeních ke kurzarbeitu, o předložení daňových opatření na podporu firem například úpravou záloh u daně z příjmů či urychlené zajištění schválení programu EGAP PLUS a jeho vyhlášení,“ zmínili zástupci Svazu průmyslu a Hospodářské komory v dopise adresovaném vládě.

Ještě před summitem ministrů energetiky volali také po úpravě cen energií pro velké odběratele. „Žádáme, aby vláda využila svých i najatých expertních kapacit a předložila a doplnila konkrétní národní řešení i ve prospěch velkých odběratelů energie a k tomu mj. vyhodnotila modely například po vzoru italské aukce pro velké spotřebitele, po vzoru záměru chorvatské vlády k zastropování či jiné modely řešení,“ žádali zástupci podniků.

Příklad podle svých slov vidí v tzv. decouplingu ve Španělsku, garanci ceny určitého množství elektřiny dodávané na trh ve Francii, zastropování ve Velké Británii i pro velké spotřebitele, nižší ceny energie v Polsku doprovázené aktivitami státu snižujících cenu uhlí pro výrobu energie, balíček chorvatské vlády k zastropování cen energie pro všechny včetně velkých firem (pro největší odběratele za 230 eur za MWh) či plánované poskytnutí 18 TWh elektřiny velkým spotřebitelům za zastropovanou cenu 210 eur za MWh v Itálii.

,