Další tři výrobky v jiném testu odhalili státní inspektoři. Za jiných okolností by to byl příběh o nepřesně popsaných etiketách. Jenže celá Evropa teď o hovězím mase mluví v jediné souvislosti: nemoc šílených krav. Ačkoliv v České republice zatím nebyla její přítomnost prokázána, mnozí lidé si už v obchodech bedlivě kontrolují, jaké kupují potraviny. Spotřeba hovězího dramaticky klesla.
Falšování potravin, tedy záměnu levné, méně kvalitní suroviny za kvalitnější a dražší, potvrzovaly už dřívější testy. "Samozřejmě se falšuje, co se dá, falšováním se dají získat obrovské peníze," říká Josef Brychta ze Státního veterinárního ústavu v Jihlavě.
Klamání spotřebitele neúplným označením masných výrobků potvrdila i nedávná kontrola České zemědělské a potravinářské inspekce (ČZPI). Ta testovala dvacet uzenin, tři z nich neprošly.
"Nejednalo se o úmysl, ale o chybu našeho míchače. Toho jsme už potrestali," říká majitelka jedné z přistižených firem, KMS Hluk, Marta Mahdalová.
Státní potravinářská inspekce ve svých kontrolách nyní pokračuje dál a chystá se je dělat častěji.
Podle zákona o potravinách nesou odpovědnost za nesprávně označené výrobky všichni, kdo je uvádějí do oběhu, tedy výrobce, distributor i prodejce. Pokuty inspektorů však ve skutečnosti stihnou pouze obchodníky - v tomto případě sítě supermarketů.
Ty se však hájí. "My se musíme spolehnout na to, že výrobce uvádí pravdivé složení. Není v lidských silách zaručit, že se žádný takový výrobek na trh nedostane.
Není to naše chyba, proto pokuty vymáháme na výrobcích," říká tisková mluvčí společnosti Delvita Karin Petrikovitsová.
"Pokuty za klamavé označení masných výrobků jsou relativně velmi vysoké a pohybují se v desítkách tisíc korun za každý nevyhovující výrobek," říká tisková mluvčí ČZPI Marcela Peterková.
Kontrolou masných výrobků se kromě potravinářské inspekce zabývají i veterináři. Ti mohou za nesprávné značení výrobku udělit výrobci až milionovou pokutu.
Zatím však tak vysokou pokutu nikdo nedostal. Veterináři nepovažují falšování u českých výrobců za tak závažné, že by mohlo ohrozit zdraví. "U nás nejde o přímé ohrožení zdraví, protože u skotu poráženého v Česku nebyla BSE zjištěna," říká Milan Malena, vedoucí odboru hygieny Státní veterinární správy.
Přísnější však veterináři budou u zboží dovezeného ze zahraničí, zejména ze zemí, kde se BSE již vyskytla a odkud je zakázáno dovážet nejen skot a maso, ale i výrobky z něj.
Přistižení výrobci se hájí tím, že kontroly jsou velmi přísné.
"Nejednalo se o zlý úmysl, byla to záležitost technologická," obhajuje se výkonný ředitel podniku Maso Planá nad Lužnicí Emil Kasper.
"Metody a techniky používané v současnosti při testování výrobků jsou velmi přesné a dovolují tak zjistit i nepatrné množství příměsí. V tomto případě vznikl problém při najíždění jednoho typu výrobku na druhý, kdy ve strojích zůstala část hovězího, která se do výrobku zamíchala," říká Kasper.
S takovými případy veterinární kontroloři počítají, zachycení hovězí suroviny v jednom výrobku nemusí být ještě důvodem k pokutě. Teprve další vyšetřování musí zjistit, zda to bylo záměrné falšování, nebo jen náhodná kontaminace.
