Vedle Západu se cítíme chudí, soudí sociolog |
"Pokud jde o pocit trvalé chudoby, ten má v České republice zhruba pět až deset procent lidí a tento podíl se od roku 1993 příliš nemění. Pak je zde zhruba třetina lidí, kteří se ve stavu materiálního nedostatku nacházejí nárazově. Jejich počet v poslední době mírně klesá," vysvětluje ředitel agentury STEM sociolog Jan Hartl.
O tom, že pocity ohledně ekonomické situace se zlepšují, svědčí i řada dalších průzkumů. Sociologové upozorňují, že ubývá těch, kteří cítí obavy z hospodářského vývoje. Na jaře před dvěma lety se tak cítilo více než osm občanů Česka z deseti. Dnes již takové obavy vyjadřuje "jen" 66 procent lidí. Je to proto, že se lidem zvyšují platy? Nebo snad vidí okolo sebe, jak ubývá nezaměstnaných? Podle sociologů nikoliv.
"Na vlastní kůži zatím většina lidí zlepšení necítí. Nezaměstnanost neklesá tak rychle, ani platy nerostou tempem, aby si toho každý všiml. Ale politici a média už delší dobu mluví o tom, že se ekonomice daří lépe. A to lidem dává naději," říká socioložka STEM Jitka Brátková.
Jen za poslední měsíc se lidé například dozvěděli, že ekonomika loni rostla nečekaně rychle, že nezaměstnanost klesla a že platy rostly rychleji než ceny v obchodech.
Vypadá to jako úkol pro chytrou horákyni - chudým, nezaměstnaným a starým lidem musí stát pomáhat, ale rozhodně ne za cenu utrácení peněz daňových poplatníků.
Nejde však o pohádkově zapeklitý úkol, ale o skutečná přání průměrného českého voliče.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, do kterého agentura STEM zapojila více než 1600 lidí, si totiž většina Čechů přeje právě toto: sociálně citlivý stát bez velkých daňových nákladů. Rozporuplnost názorů většiny českých obyvatel je patrná například na jejich postoji k otázce, zda je správné, aby stát pomáhal velkým průmyslovým podnikům.
Pokud se připomene, že stát svou podporou krachujících podniků zároveň zabraňuje růstu nezaměstnanosti, vyslovuje se 69 procent lidí pro podporu. Když však sociologové postaví otázku jinak - tedy jestli je správné, že stát pomáhá přežít velkým průmyslovým podnikům z peněz daňových poplatníků -, je si 57 procent Čechů jisto, že nikoliv.
"Je zcela zřejmé, že podpora dotacím výrazně narůstá tehdy, je-li jimi sledován nějaký sociální cíl. Například pomoc rodinám s dětmi, sociálně potřebným či důchodcům. Naopak při každé zmínce o tom, že podpory budou hrazeny z peněz daňových poplatníků, ztrácí tato opatření své příznivce," říká socioložka Věra Haberlová, která průzkum zpracovala.
Sociologové přitom upozorňují, že podpora zásahům státu je v České republice ve srovnání s okolními zeměmi poměrně vysoká a vyjadřují ji často i lidé s vyššími příjmy, kteří se hlásí k pravicovému smýšlení. Naopak velké rozdíly mezi Čechy panují v názoru na to, zda se zemi hospodářsky daří, či zda je třeba mít obavy z budoucnosti.
Vývoj ekonomiky považují za pozitivní většinou lidé s osobními příjmy přes devět tisíc korun, ti, kteří, se cítí solidně zajištěni, podnikatelé, živnostníci, studenti, mladší a vzdělanější lidé.
Naopak většinou v nepříznivém světle vidí budoucnost ti, jejichž osobní měsíční příjem nepřesahuje sedm tisíc korun, osoby starší 60 let, lidé se základním vzděláním a nezaměstnaní.
U všech těchto skupin ovšem v poslední době optimismus stoupá. Například 44 procent všech domácností tento měsíc uvedlo, že se jim z jejich příjmů podařilo v posledních třech měsících něco uspořit. Před dvěma lety si úspory mohlo dovolit podle svých vlastních slov jen 36 procent lidí.