Hrozba nezaměstnanosti neroste s věkem

Mezi padesátníky je výrazně méně nezaměstnaných než v řadách mladších lidí. Právě ti starší, lidé na sklonku pracovní kariéry, se přitom ztráty práce nejvíce obávají a považují se za nejohroženější vrstvu. A často jsou to oni, kdo při hromadném propouštění dostanou výpověď jako první. Právě oni však většinou najdou nové pracovní místo rychleji než lidé s menšími životními zkušenostmi.

Koncem loňského roku dosáhla míra nezaměstnanost hranice 8,8 procenta. Mezi lidmi nad padesát však byla nezaměstnanost jen kolem šesti procent. Je to nejen výrazně nižší než mezi velmi mladými lidmi, ale dokonce lepší než mezi pracovníky na vrcholu pracovní kariéry. Pětatřicátníky sužuje nezaměstnanost na úrovni celostátního průměru.

Česká republika není výjimkou. Podle studie OECD je nezaměstnanost padesátníků nižší než celostátní průměr nejen ve většině zemí Evropské unie, ale také v Polsku či v Maďarsku. Rozdíl mezi průměrem a mírou nezaměstnanosti padesátníků však patří v České republice k největším.

"Starší lidé jsou pro zaměstnavatele atraktivnější především díky bohatým zkušenostem. To hraje roli hlavně mezi lidmi s nízkou kvalifikací. Chybějící vzdělání dokážou vyrovnat praxí," říká Miroslav Přibyl, ředitel odboru strategie zaměstnanosti na ministerstvu práce.

"Je to generace, která má mnohem větší motivaci najít si práci. Každý den bez práce je pro ně obrovským psychickým traumatem. Snaží se mnohem víc. Nenajdete mezi nimi mnoho lidí, kteří by se smířili s životem na sociálních dávkách. Tento přístup je velmi rozšířený mezi mladými lidmi," upozorňuje Dalibor Závadský z Úřadu práce v Karviné.

V domácích poměrech hraje velmi významnou roli i životní styl a návyky z doby před pádem socialismu. Ten, kdo nepracoval, byl považován za člověka na okraji společnosti.

Významnou roli sehrává ve většině ekonomik Evropské unie také výška platů. Podle studie OECD přibližně do 45 let každý další rok praxe přináší vyšší plat. Právě tento věk je zlomem. Po pětačtyřicítce plat klesá přibližně stejným tempem, jako do té doby rostl.

Kolem pětapadesáti - ve většině vyspělých ekonomik se odchází do penze až kolem 63 let - se průměrný příjem dostává na výrazně nižší laťku, než byl ve třiceti. Důvod? Podle studií řady ekonomů především fakt, že zaměstnavatel již nepočítá s lidmi na sklonku kariéry do svých dlouhodobých strategických plánů.

Není tedy ochoten tolik investovat do zvyšování jejich kvalifikace. Na druhé straně však pro něho mají velkou hodnotu v krátkodobém horizontu. Často větší než mladí lidé bez zkušeností.

"Veškeré výzkumy z poslední doby přitom jasně potvrzují, že mezi pracovním výkonem není výrazný rozdíl závisící na věku," shrnuje studie OECD analýzy významných světových ekonomů.

Většina profesí rychle se měnících s nástupem moderních technologií přitom vyvíjí a bude vyvíjet na všechny zaměstnance bez rozdílu věku stále silnější tlak, aby se stále učili novým věcem.

Nikomu již nebudou stačit znalosti či dovednosti, které získal při studiu.
Analýza OECD upozorňuje, že ve vyspělých ekonomikách nedosahují lidé na sklonku kariéry bez ohledu na kvalifikaci při školeních horších výsledků než mladší konkurenti se stejnou úrovní vzdělání.

"V domácích poměrech je tak v podstatě výraznou nevýhodou jen neochota výrazně změnit životní návyky. Například pracovat do pozdějších odpoledních či večerních hodin," míní Přibyl.