Ekonomové je nyní uklidňují. "Tato období jsou velmi bolestivá, nicméně nutná. Tedy pokud chceme žít ve svobodném systému, kde každý sám rozhoduje o rizicích svého chování, což je nutná podmínka pro maximální udržitelný růst," cituje Wall Street Journal bývalého šéfa americké centrální banky Alana Greenspana.
Právě za něj si Američané dlouho užívali nejnižších úroků v historii. Už ke konci jeho éry v čele centrální banky, která o úrocích rozhoduje, však došlo k opětovnému růstu úroků. Ten nyní zřejmě vrcholí.
Za krachem, na který v úterý reagovaly další banky zastavením půjček a oznámením prodeje některých aktiv, stojí rostoucí úrokové sazby a benevolentní půjčování peněz na bydlení takřka bez dokumentů.
Rizika existují?
Začal tak narůstat počet lidí, kterým se nedařilo splácet včas, a ceny domů, které dosud rapidně rostly, se zastavily. Velcí investoři se toho zalekli a chtěli najednou své peníze z hypotečních fondů zpět.
Může se podobná krize přenést i do Česka, kde už má hypotéku na tři sta tisíc lidí, ceny bytů a domů rostou někde až o třetinu ročně a jen za první pololetí poskytly banky hypotéky v rekordní výši 74 a půl miliardy?
Přestože je získání hypotéky v Česku složitější než ve Spojených státech, možná rizika tu jsou, říkají analytici a bankéři. Jejich původ by byl ale zcela jiný než v USA.
Skutečná rodina
Například znatelnější růst úroků může výrazněji zvýšit splátky hypotéky lidem, kteří využívají kratší fixační období. Pak ještě hrozí spekulační nákupy, které by zvedly ceny příliš rychle. Po splasknutí takové bubliny by se ceny zhroutily.
Podle Pavla Kühna, zástupce ředitele úseku pro hypotéky z České spořitelny, která dává v Česku hypoték nejvíce, ale taková situace zatím nehrozí. "I z důvodu, že ceny ještě nedosahují ani průměru Evropské unie," říká.
Argumentem realitních bankéřů je to, že si byty kupují skutečné rodiny, silné populační ročníky, a ne spekulanti, kteří se jako v Americe mnohdy ani nepřijedou na dům podívat a zaplatí cokoliv, protože ceny rostou.
Opatrné banky
"A růst cen odráží také zdražování stavebních materiálů," říká mluvčí developerské společnosti Orco Petra Zdeňková. České hypoteční banky navíc zdaleka nepůjčují bezhlavě a ještě si vybírají, komu úvěr dají.
Přestože se v poslední době zrychlilo vyřizování hypoték, dosažitelnost zůstává podle bankéřů stejná. "Nedá se ani očekávat, že by se v následujících letech pravidla pro poskytnutí hypotéky nějak změnila," tvrdí David Sahula z Hypoteční banky, dvojky na trhu.
Podle něj budou české banky i nadále mnohem opatrnější než americké. Přesto počet poskytnutých hypoték roste nejrychleji v historii, a to i navzdory tomu, že ceny nemovitostí stoupají více než průměrná mzda.
Rizikové hypotéky
Pokud si chce bezdětný pár vzít hypotéku ve výši 1,7 milionu korun (průměrná výše úvěru, který se v Česku dává), kterou bude splácet třicet let, stačí mu čistý měsíční příjem necelých dvacet tisíc korun. To odpovídá hrubému platu přes 26 tisíc, výrazně nad český průměr.
"Většinou ale klienti až tak moc na hranu nejdou," uvádí Sahula. Podle něj nastávají problémy se splácením u každé sté hypotéky. "Je to včetně úvěrů, u nichž hrozí jen minimální ztráty," říká.
Rizikové hypotéky, které stály u vzniku americké krize a jsou určeny pro lidi s nedostatečnými příjmy nebo špatnou bankovní minulostí, zatím v Česku neexistují. "Taková hypotéka je z větší části postavená na momentální tržní ceně nemovitosti," vysvětluje Kühn.
Kdyby pak hodnota bytu začala klesat, dlužník nebude mít v zádech dostatečně hodnotnou oporu a úvěr, který mu banka poskytla, by ztratil na ceně. V Česku banky na tržní ceny nespoléhají a hodnotu nemovitosti si samy ověřují.
K problémům by v Česku došlo i při zpomalení ekonomického růstu. Platy by přestaly růst jako nyní a mohlo by přibýt lidí bez práce. To znamená bez příjmů a v dluzích.
