„Přišlo nám, že tohle je správná cesta, jak dát lidem k dispozici nejen nahrávku, ale i něco, co budou moci fyzicky používat. Lidi si rádi koupí tričko svého oblíbeného interpreta,“ říká. Triček se dosud prodalo 364, cíl je 500 až 600.
Podle kreativního ředitele reklamní agentury Ogilvy Tomáše Belka může být podobný způsob prodeje účinný. A to obzvlášť v době, kdy se hudba stala spíš virtuální záležitostí.
„Je to dobrá cesta pro zákazníky, kteří mají pocit, že přestávají existovat hmotné věci,“ říká Belko, který je mimo jiné zakladatelem a textařem hudební kapely Sto zvířat.
Championship Music je považované za jedno z nejprogresivnějších vydavatelů v zemi. Vedle netradičních forem prodeje hudby vneslo do svého byznysu i nový způsob financování hudby propojováním hudební tvorby s komerčními projekty.
„A nebáli se dát šanci neznámým interpretům, o které neměly zájem velké konkurenční firmy,“ připomíná hudební publicista Jan Dědek.
Internet není nepřítel
Rychtařík založil agenturu v roce 2005 a soustředil se především na nezávislou hudbu. Stál například u zrodu kapel jako Skyline nebo zpěváka Xindla X. Internet bral už zpočátku jako příležitost a brzy se ukázal i jako zdatný obchodník.
Kromě vydávání desek, publicity a koncertů se zaměřil na propojování umělců s firmami. Je to podle něj jeden ze způsobů, jak hudbu financovat a díky tomu může hudební byznys růst.
Český hudební trh v roce 2016.
„Snažíme se spolu s umělci vydělávat na co nejširším spektru disciplín, abychom nemuseli jen sledovat prodeje a úzkostlivě se snažit prodat co nejvíc koncertů,“ vysvětluje.
Peníze od sponzorů generují vydavatelství zhruba 35 procent příjmů, stejnou část dělají koncerty a zbytek jsou příjmy z nahrávek.
Vydavatelství má v současné době v distribuci 77 fyzických alb a dalších 152 je k dispozici v digitální podobě. Loni fanoušci stahovali měsíčně průměrně 230 alb a streamovali 791 278 skladeb.
Český hudební trh v roce 2016.
Na rozdíl od řady jiných vydavatelů, kteří donedávna viděli v internetu spíš nepřítele kvůli nelegálnímu stahování, Rychtařík velmi brzy vycítil jeho potenciál. „Hudební průmysl teď díky internetu zažívá renesanci. Tomu, kdo měl vůli a chuť adaptovat se, přinesl hodně příležitostí i větší svobodu,“ říká.
Digitální prodeje podle něj loni vzrostly meziročně o 180 procent a hitem se stalo hlavně streamování, které začíná upozaďovat placené stahování hudby. To potvrzují i statistiky. Podle Národní federace hudebního průmyslu loni vzrostl podíl streamované hudby o 14 procent. „Streaming je věc, ke které hudební průmysl směřoval už dávno. Je to něco, jako když se dnes člověk rozhoduje, jestli si má koupit auto, nebo si ho vzít na operativní leasing,“ myslí si Rychtařík.
K hudbě měl blízko odmala. Jeho otec František byl známý český producent a spolumajitel vydavatelství Popron, které začátkem 90. let patřilo mezi největší gramofonové firmy v zemi. Díky tomu se odmala setkával s umělci a s úsměvem vzpomíná si na večírky, které se pořádali na oslavu prodaných desek, kam chodili pánové ve fialovém saku, pobíhaly slečny v převlecích králíčků Playboy a hosty na ně uváděl komorník s holí. „Ale byla to doba, kdy lidi hudbě hodně fandili,“ doplňuje.
A co sám rád poslouchá za muziku? Kromě současné scény má rád starší tvorbu, jako třeba Davida Bowieho nebo Michaela Jacksona. Rád běhá a líbí se mu stará auta. Ač říká, že není sběratel, má doma už pár veteránů – zachovalého trabanta z roku 1971, Mercedes-Benz 190 z 80. let a jaguára XJ. Je ženatý a má dva syny.
