Ve fabrice Strunal Schönbach v malém městečku Luby na Chebsku to voní dřevem, ze kterého tady vyrábějí housle a další strunné nástroje. Zdejší závod je svého druhu jediný v zemi.
Za minulého režimu zásoboval pod názvem Cremona všechny země sdružené v Radě vzájemné hospodářské pomoci. Předloni se dostal do problémů a v podlomeném stavu změnil majitele. Společnost Silverline Capital nyní hledá způsob, jak fabriku zvednout.
Vedení firmy se v polovině září ujal šestačtyřicetiletý David Hůla. Ten má kromě řízení celého podniku na starosti také marketing a obchod. Hůla pracoval řadu let v marketingu pro značky jako Kofola nebo Nestlé a v poslední době také jako konzultant.
„Je to pro mě životní výzva. Poprvé mám na starosti řízení celé společnosti. Je to něco úplně jiného než v korporátní firmě. Tady jdu do výroby, řeším obchod, raduji se z každých prodaných houslí. Je to úplně jiný typ energie,“ popisuje.
V Lubech se rodí housle, violy, čela, kontrabasy a kytary. Nástroje se tu vyrábějí ve třech kategoriích – žákovské, střední kategorie a polomistrovské. Rozdíl mezi nimi je v použitém materiálu nebo podílu ruční práce. Do určité fáze se vyrábějí pomocí strojů, poté je dolaďují housloví mistři.
Zatímco základní řada houslí vyjde na pár tisícovek, nejvyšší i na 20 tisíc korun. Housle na takzvané mistrovské úrovni, které vznikají od začátku do konce ručně, firma nevyrábí hlavně kvůli časové náročnosti. „Vyrobit housle tímto způsobem trvá dva měsíce. My jich vyrobíme za měsíc 150,“ vysvětluje Hůla.
Závod zaměstnává 70 lidí, z toho 60 z nich pracuje ve výrobě. Místním houslovým mistrům, kteří nástroje ručně dolaďují, už rok radí s vývojem známý houslista Jaroslav Svěcený.
„Za tu dobu pozoruji velký posun v kvalitě. Na to, že jde o nástroje, které nejsou mistrovské, je jejich zvuk výborný,“ soudí Svěcený, který je zároveň soudním znalcem smyčcových hudebních nástrojů.
Zatím neumějí prodávat
Osmdesát procent celkové produkce Strunalu Schönbach jde na export. Největšími exportními trhy jsou Spojené státy, Kanada, Mexiko a Rusko. Ty dohromady tvoří čtvrtinu z celkového obratu.
Slibný je podle Hůly hlavně americký trh, kam putuje 14 procent všech vyrobených nástrojů. Firma je dodává tamním distributorům, kteří je poté prodávají americkým uměleckým školám. Časem by chtěla mít v USA svého vlastního člověka, který by na distribuci dohlížel. „Ale je to všechno o rozvoji. Museli bychom generovat takový objem prodejů, aby se nám to vyplatilo,“ přemítá Hůla.
Firma teď rovněž oprašuje staré kontakty v Rusku, kam dodává především kytary. Ruský trh je ale podle Hůly hodně citlivý na cenu a v levnějších nástrojích má český výrobce velkou konkurenci v Číně.
Hůla se teď chce soustředit hlavně na investice do výroby a jejího zefektivnění. Rád by také prodal část pozemků, které závod nevyužívá. „Chtěli bychom rekonstruovat dvě haly a zavést nové technologie,“ uvádí.
Zatímco výroba houslí nebo viol se podle něj v zásadě nemění, firma zaspala ve vývoji kytar. Postrádají vymoženosti jako třeba vestavěné ladičky, někteří zákazníci si prý také stěžují, že jsou těžké. „Vývoj kytar musíme znovu nakopnout. V tom nám trochu ujel vlak,“ plánuje Hůla.
Podle něj je klíčové, aby se firma do budoucna vyprofilovala. Rád by navýšil podíl ruční práce, má ale problém sehnat houslové mistry. Strunal Schönbach má nyní roční tržby kolem 40 milionů a podle Hůly má potenciál zdvojnásobit je. Čistý zisk loni dosáhl čtyř milionů.
V nedalekém Chebu je sice houslařská škola, její absolventi ale často odcházejí pracovat do nedalekého Německa za vyšším platem. Věkový průměr zaměstnanců v lubském závodě je proto více než 50 let.
Fabrika má za sebou několik těžkých roků. Od roku 2009 byla pět let v insolvenčním řízení, které mělo podle bývalého vedení firmy šikanózní charakter. Z něho se firma nikdy úplně nevzpamatovala a předloni skončila v insolvenčním řízení znovu. To už zahájilo samo vedení firmy, kterou vzápětí získal současný vlastník, česká společnost Silverline Capital.
„Firma je velmi podinvestovaná a neumí své produkty marketingově zabalit a prodat,“ říká majitel Silverline Capital Lukáš Mikeska. Jestli půjde ozdravná kúra dobře, zváží prý přibrání dalšího investora, který by pomohl s expanzí.
