S vidinou téměř třistamilionové injekce se tak už v listopadu musely rozloučit Válcovny plechu Frýdek-Místek. Podpora spočívala v kapitalizaci pohledávek České konsolidační agentury a její dceřiné firmy Konpo. ÚOHS kritizoval tehdy snahu zbavit válcovny velkého objemu cizích zdrojů, namísto maximálního uspokojení věřitelů.
Podle informací ČTK se úřad chystá zamítnout i podporu pro Novou Huť a zřejmě i Vítkovice, o kterých bude jednat až příští rok. Ministestvo průmyslu počítalo s tím, že firmám pomůže až osmi miliardami korun, pokud pro ně nenajde strategického investora.
"Stát nemůže na celou restrukturalizaci vydat více než schválených 22 miliard korun," řekla na konci listopadu mluvčí ministerstva průmyslu Anna Stárková. Suma na vyrovnání s věřiteli by šla z těchto peněz.
Dosud se počítalo pouze se 1,4 miliardy pro oddlužení Vítkovic. Zbytek restrukturalizačních peněz je určen na sociální a ekologické programy.
Stárková upozornila, že když někdo koupí firmy očištěné od závazků, musí samozřejmě zaplatit více. Původní lhůta pro hledání investora, který do podniků vloží nejméně 11 miliard korun končila s lednem příštího roku.
Grégr přesvědčuje Evropskou komisi
Plánem na oddlužení zmíněných podniků se už několik měsíců snaží ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr přesvědčit Evropskou komisi o připravenosti České republiky uzavřít kapitolu hospodářská soutěž.
EK už po Grégrovi chtěla, aby sdělil, kdo bude strategickým investorem pro Novou Huť a Vítkovice. "To však není možné, protože neproběhlo výběrové řízení," řekl ministr. Zároveň připustil, že žádné ani vypisováno nebude, protože stát by mohl zatím provádět restrukturalizaci sám.
Varianta vstupu soukromého investora počítá s tím, že by kupec oceláren investoval 9 miliard korun do oddlužení Nové huti, posílení jejího provozního kapitálu a umoření části ekologických škod. Stát by dal 22 miliard korun a to zejména na odstupné hutníkům a ekologické škody.
"Stanoviska se sblížila. Alternativním řešením je restrukturalizace provedená ve státní režii a až poté privatizace. Fond národního majetku a Česká konsolidační agentura založí Český ocelářský podnik a provedou restrukturalizaci finanční oblasti, nastartují restrukturalizační kroky a vypíší výběrové řízení," tvrdil Grégr.
Na založení takové firmy je třeba asi 1,4 miliardy korun. Dluhy hutních podniků však mohou zahrnovat vyšší náklady.
Česká strana dala unii jasně najevo, že jiná řešení nejsou. "Vysvětlili jsme, že buď bude restrukturalizace se souhlasem EU a úřadu pro hospodářskou soutěž, nebo nebude. Pak to ale bude problém pro Českou republiku i pro Evropskou unii," prohlásil ministr financí Jiří Rusnok, který Grégra v Bruselu doprovázel.
Problémy kolem plánu na restrukturalizaci ocelářství nejsou jen v tom, že odklady řešení ohrožují existenci tohoto odvětví. Neschopnost předložit plán, který by získal souhlas unie, ohrožuje i průběh jednání o vstupu do EU – vázne na tom uzavření jedné z kapitol jednání, která měla být už letos dojednána. "Určitě nečekáme, že to letos uzavřeme," soudí hlavní vyjednavač Pavel Telička.
