Brno začalo jednat o hyperloopu. „Lidské potrubí“ může nahradit pomalé vlaky

  10:05aktualizováno  10:05
Z Brna do Prahy za minuty místo hodin? Tuto vizi slibuje futuristický nápad Elona Muska z roku 2013. O možnostech budoucí realizace se nyní brněnští politici začali bavit s jednou z firem, která se snaží (dosud nerealizovaný) koncept uvést do praxe.

Jedna z vizualizací vyvíjeného dopravního systému Hyperloop. | foto: Hyperloop Tech

Vedení Brna začalo jednat se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT) o tom, zda by nemohl v budoucnu moravskou metropoli se světem propojovat futuristický dopravní systém známý jako hyperloop (česky „hypersmyčka“).

Bratislava-Vídeň za pár minut. Zamíří Hyperloop na Slovensko?

Laicky řečeno jde o „potrubní poštu pro lidi“. Tedy podtlakový trubkový tunel, ve kterém by se rychlostí okolo tisíc kilometrů v hodině pohybovaly kapsle s lidmi poháněné lineárními indukčními motory (více o konceptu čtěte zde).

Výhody tohoto řešení jsou zřejmé: Do Prahy to dnes vlakem trvá dvě a půl hodiny, ve Vídni jste o hodinu rychleji. Hyperloop by teoreticky měl zvládnout tyto trasy v jednotkách minut.

Nevýhody jsou ale ještě zřejmější: Jedná se o systém, který je stále ve fázi rozvíjejícího se konceptu, nikde v reálu zatím nefunguje a část odborníků zpochybňuje jeho ekonomickou i technologickou proveditelnost.

Napojení na Bratislavu i Vídeň

Brněnský náměstek pro oblast chytrých měst Jaroslav Kacer (TOP 09), zdůvodňuje celou akci právě v tomto kontextu. „Desítky let stará technologie vysokorychlostní železniční trati má propojit Brno s Prahou podle aktuálních plánů v roce 2040. Stojí za to zkusit, jestli by to nešlo tímto způsobem i dříve,” vysvětluje Kacer. Výsledkem prvních schůzek ale dosud žádné podepsané smlouvy ani memoranda mezi Brnem a HTT nejsou.

Zatímco ve vysokorychlostních tratích podle Kacera Česko zaspalo, v nové potencionálním způsobu dopravy by tak díky brzkým kontaktům mohlo být naopak od začátku v centru dění.

O uvedení nápadu do provozu se momentálně snaží tři společnosti včetně iniciativy. Vzhledem k tomu, že HTT už letos v březnu zahájilo spolupráci se slovenským ministerstvem dopravy (kolegové z Technetu psali zde), kontaktoval Kacer už dříve právě tuto firmu. Ve čtvrtek se potom spolu s náměstkem pro dopravu Matějem Hollanem (ŽítBrno) a primátorem Petrem Vokřálem (ANO) sešel s šéfem HTT pro Evropu Andresem de Leonem.

Podle Kacera se jako první trasy nabízelo spojení s trojúhelníkem Bratislava-Vídeň-Budapešť. „A samozřejmě také do Prahy,“ dodává náměstek.

Když šéf Tesly a SpaceX Elon Musk v roce 2013 koncept představoval (a poskytl ho ostatním volně k uchopení), jako příklad využití uvedl spojení na delší vzdálenost. Hypersmyčka měla spojovat přibližně šest set kilometrů vzdálené kalifornské metropole Los Angeles a San Francisco. Řešení tak mělo mít své místo někde mezi rychlovlakem a letadlem.

V Brně by se chtěli podílet na vývoji

Kacer si podle svých slov uvědomuje fázi, ve které se nápad momentálně nachází. Tedy, že se jedná o počáteční fázi vývoje. I z toho by podle něj mohlo Brno těžit. „Vědecko-průmyslová komunita okolo hyperloopu je už nyní poměrně velká. A bylo by určitě dobře, dostat část vývoje do Brna a využít zdejší univerzitní i podnikové kapacity,” říká Kacer.

Fotogalerie

I v případě, že by se nakonec celý projekt vyvinul jinak, mohlo by podle náměstka Kacera Brno těžit už ze samotné snahy o vývoj nového dopravního systému. Nabízí v menším měřítku analogii ke kosmickému nebo vojenskému výzkumu, který „bokem” zplodil mnoho významných civilních inovací a okolo nich sdružených firem.

Sám Kacer ale věří, že iniciativa okolo „hypersmyčky” se skutečně naplní. Poslední dobou skutečně přicházejí zprávy o pokrocích, tím asi nejkonkrétnějším byla zatím omezená zkouška společnosti Hyperloop One (konkurent HTT) v nevadské poušti (na video se můžete podívat zde).

Kromě toho, že se jednotlivé společnosti věnují vývoji a testování, obráží jejich zástupci představitele vlád a měst v různých částech světa. Brno je tak prvním významným českým partnerem, se kterým navázala některá z firem kontakt.

Autor:

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Podpis smlouvy s CzechTollem byl v pořádku. Úřad podržel Ťoka

Ilustrační snímek

Ministerstvo dopravy nepochybilo při podpisu smlouvy na další provoz mýtného systému se společností CzechToll. Uvedl to...

Z Prahy do Varů pod dvě hodiny. Lázeňské město může přiblížit rychlotrať

Lázeňské centrum Karlových Varů

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) prověřuje ekonomickou efektivitu vysokorychlostní železnice z Kralup nad...

České dráhy přestěhují sídlo. V Praze hledají náhradní budovu

Budova ministerstva dopravy na Nábřeží Ludvíka Svobody v Praze

České dráhy hledají pro své ústředí náhradní budovu. V dosavadním sídle na nábřeží Ludvíka Svobody, o něž se...

Najdete na iDNES.cz