Potrubní doprava pro lidi? Nejdřív v arabské poušti, pak v Brně

  15:03aktualizováno  15:03
Už brzy má být zveřejněná studie, která ukáže, za jakých podmínek se vyplatí v arabské poušti přeprava budoucnosti. Plány na potrubní dopravu pro lidi hyperloop tak vstoupí do další fáze. Výsledky studie jsou důležité i pro Česko, stejná firma totiž hodlá stavět trubky z Brna.

Koncept potrubní dopravy. | foto: Hyperloop

Společnost Hyperloop Transportation Technologies brzy zveřejní výsledky první studie, která ověřuje životaschopnost potrubní přepravy cestujících. Bude obsahovat údaje, za jakých podmínek se komerční provoz kapslí v trubce rychlostí až 1 200 kilometrů v hodině vyplatí ve Spojených arabských emirátech.

„Další kroky budou záviset na jednání s tamní vládou. Zda budou chtít stavět hned 140 kilometrů dlouhé propojení měst Abú Zabí a Al Ajn, či zda se nejdříve postaví krátká trať o délce pěti nebo deseti kilometrů a teprve pak se pustíme do té delší,“ říká v rozhovoru pro MF DNES provozní ředitel Hyperloop TT Andres de Leon. Už teď se prý ukázalo, že celková návratnost projektu se pohybuje mezi 15 až 20 lety. Tedy je mnohem rychlejší než u vysokorychlostní železnice.

Fotogalerie

Pro Česko budou výsledky „pouštní“ studie zajímavé. Se stejnou firmou totiž vedení Brna letos v lednu podepsalo memorandum o porozumění. Firma uvažuje, že by moravskou metropoli propojila s Prahou a Bratislavou. Nyní shání peníze na vytvoření analýzy, jež odhalí, jaký potenciál by mohla mít potrubní doprava v Česku.

„Pokud vycházíme ze zkušeností z Abú Zabí, vyjde vypracování studie proveditelnosti na 1,2 až 1,5 milionu dolarů. Zhruba polovinu jsme zaplatili my, druhá šla z veřejných peněz,“ říká de Leon. S podobným modelem počítá i v Česku. „Jednáme s různými institucemi, abychom prostředky na financování získali. Zatím máme zhruba čtvrtinu,“ dodává.

Na financování studie se má podílet rovněž město Brno, což opoziční zastupitelé kritizují. „S ohledem na to, že vše je ve fázi testování a prototypů, jsem přesvědčen, že výzkum by měl hradit soukromý investor, jako tomu je doposud. Nebo formou výzkumu na univerzitách a jejich spolupráce, jako tomu je například na mnichovské technické univerzitě,“ říká bývalý primátor města Roman Onderka.

Magistrát si však od spolupráce slibuje víc, vypracování studie proveditelnosti nemá být jejím jediným výstupem. „Cílem spolupráce je zejména vytvoření a podpora brněnské vědecko-průmyslové komunity kolem technologie Hyperloop,“ říká mluvčí brněnského magistrátu Zuzana Šrámková.

Potrubní pošta pro lidi Hyperloop přesáhla 320 km/h, návrh je 1 300 km/h

„V uplynulých měsících proběhlo několik koordinačních schůzek týkajících se aktivit města Brna při vývoji technologie Hyperloop. Do procesu se aktivně zapojil také Jihomoravský kraj a Jihomoravské inovační centrum. Upřesňovaly se detaily zapojení místních vědců, vývojářů a firem do procesu zpracovávání připravované studie proveditelnosti a její podmínky a parametry,“ dodává Šrámková.

Ministerstvo dopravy je zatím zdrženlivé. „Chybí řada klíčových informací, bez nichž nelze tento projekt zatím zařadit do dopravních plánů. Dosud jsme s žádnou sousední zemí na toto téma jednání nevedli ani ho neplánujeme. Pro řešení dálkových vnitrostátních, případně mezistátních relací chceme budovat primárně systém vysokorychlostní a běžné železnice,“ říká mluvčí resortu Tomáš Neřold.

Situace se podle něj může změnit, pokud se hyperloop ukáže jako funkční a ekonomicky výhodný. „Některé základní odpovědi by mohla dát právě studie proveditelnosti, k níž se zavázalo v memorandu o porozumění Brno. V každém případě s touto technologií dosud české právní prostředí nepočítá,“ dodává Neřold.

Střed Evropy je prý pro hyperloop ideální

De Leon tvrdí, že střed Evropy je pro podobné projekty ideální. „Na rozdíl od Francie nebo Španělska tu zatím neexistují vysokorychlostní železnice. A je tu příležitost přeskočit rovnou na další úroveň hromadné dopravy po zemi. Je tu vysoká hustota zalidnění, dost potenciálních zákazníků,“ tvrdí.

Hyperloop TT je jen jednou z firem, která se o dopravu budoucnosti prostřednictvím pasivní magnetické levitace v trubce snaží. Konkurenční Hyperloop One letos v létě otestoval modelový prototyp, který v nevadské poušti ujel téměř půl kilometru.

Do tří let zkušební hyperloop a pak už to půjde rychle, odhaduje šéf HTT

Testovací jízdy však chystá u francouzského Toulouse také Hyperloop TT. „Kapsle bude v životní velikosti. Trubka bude mít délku 1,6 kilometru a průměr čtyři metry. Právě objednáváme součástky, první testovací jízda – pochopitelně zatím bez lidí – by mohla proběhnout za rok až dva,“ uvádí de Leon.

Zpoždění prototypu oproti konkurenci vysvětluje odlišným přístupem. Firma se vrhla hlavně na uzavírání dohod s vládami v různých koutech světa, vedle Emirátů a Česka také třeba v Indii či Jižní Koreji.

„A samozřejmě nesmíme podceňovat bezpečnost. Myslíme, že koncept hyperloopu je bezpečný sám o sobě. Je imunní vůči povětrnostním podmínkám, nemá křižovatky a vše řídí počítač. Lidé na něj jen dohlížejí. Pokud nastane problém, jste blízko, na zemi, neletíte ve vzduchu. A hledáme cesty, jak to celé zabezpečit před teroristy a kyberútoky,“ dodává de Leon.



Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

KVÍZ: Proč chyběl v Československu toaletní papír a kde byste našli Baťov?

Peníze

České a slovenské hospodářství prošlo za posledních sto let etapami bouřlivého rozvoje i zaostávání. Děti dnes už...

Další z rubriky

Personální kolotoč v ČD. Mění se šéfové odborů, vracejí náměstci

Vlaková souprava CityElefant

Po výměně na postu generálního ředitele a dozorčí rady pokračují v Českých drahách velké změny. Nové vedení spustilo...

Do dálnic a jiných staveb půjde přes 86 miliard, o pětinu víc než letos

Ministr dopravy Dan Ťok na stavbě dálnice D1 exit 15.

O čtrnáct miliard korun víc má jít v příštím roce ze Státního fondu dopravní infrastruktury na výstavbu klíčových...

Konec Zátopků v drážní flotile. Ťok chce vrátit problémové mašiny

Lokomotiva Škoda  Š 109E na zkušebním okruhu VUZ

Ministr dopravy Dan Ťok může dovršit fiasko škodováckých lokomotiv Emil Zátopek. Doporučuje, aby stroj, který provází...



Najdete na iDNES.cz