Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


I státní zaměstnanci si mohou za určitých podmínek přivydělat

aktualizováno 
- "Mohu si jako státní zaměstnanec přivydělat?" Takovou nebo podobnou otázku si klade valná část z osmi set tisíc zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací odměňovaných podle zákona o platu, tedy platových tarifů, se kterými je značná část z nich nespokojena.
Jsou to zejména zaměstnanci státní správy, bezpečnostních složek, učitelé a lékaři ze státních zařízení. Bohužel je ještě hodně rozšířen názor, že tito zaměstnanci si nemohou přivydělat v dalším pracovním poměru ani mít svoji živnost. Ještě horší je, že stejné přesvědčení sdílejí i vedoucí zaměstnanci ve státní správě. Toto nesprávné tvrzení je často opíráno o to, že zaměstnanci státní správy mají o 25 procent zvýšený tarifní plat "za nepodnikání", a že by v případě dalšího zaměstnání o tento "příplatek" přišli
PUBLIKOVAT MOHOU STÁTNÍ ZAMĚSTNANCI BEZ OMEZENÍ
Na zaměstnance všech rozpočtových a příspěvkových organizací se vztahuje tak jako na zaměstnance v soukromé sféře tzv. "protikonkureční doložka", která je obsažena v paragrafu 75 zákoníku práce pod názvem "Výkon jiné výdělečné činnosti". Podle tohoto ustanovení se zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu zabývat ještě výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím souhlasem. Toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Toto omezení má bránit práci pro konkurenci a vztahuje se na všechny zaměstnance ať jsou v jakémkoliv druhu pracovněprávního vztahu(tedy i na dohody o pracech konaných mimo pracovní poměr, vedlejší i souběžný pracovní poměr).
Zákaz se vztahuje na veškerou výdělečnou činnost, tedy vedle dalšího pracovněprávního vztahu i na samostatnou výdělečnou činnost (například podle živnostenského zákona, lidově"na IČO"). Netýká se ale práce, která není shodná s hlavním předmětem činnosti zaměstnavatele. Hlavní vymezení činnosti zaměstnavatele u rozpočtových a příspěvkových organizací je oproti soukromým podnikům často velice obecné.
Podle něj by bez souhlasu svého zaměstnavatele nemohl lékař či sestra ve státním zdravotnickém zařízení léčit na soukromé klinice či provozovat soukromou praxi, protože předmětem činnosti státního zdravotnického zařízení je poskytování zdravotnických služeb. Účetní z tohoto zdravotnického státního zařízení však může bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele a to i v oboru zdravotnictví či mít vlastní účetní firmu, neboť účetní práce nejsou hlavním předmětem činnosti zdravotnického zařízení.
VEDLEJŠÍ ČINNOST OMEZUJE ZÁKON
Daleko větší omezení ohledně dalšího zaměstnání však pro zaměstnance některých státních orgánů vyplývá z paragrafu 73 zákoníku práce. Zaměstnanci orgánů státní správy, soudů a státních zastupitelství, Policie ČR, BIS, Vězeňské služby, NKÚ a dalších tam uvedených organizací nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. Jedná se o zákaz absolutní, ze kterého nemůže dát nikdo nikomu výjimku. To samozřejmě neplatí, pokud byli do takového orgánu vysláni svým zaměstnavatelem. Pak však nesmí pobírat jakoukoli odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Došlo by nejen ke konfliktu zájmů, neboť státní zaměstnanec má při vyslání do takovéhoto orgánu zastávat zájmy státu, ale účast vyslaného státního zaměstnance je nutné hodnotit jako výkon povinností vyplývajících z pracovního poměru. Za ten je placen svým zaměstnavatelem a v případě poskytnutí odměny i od právnické osoby provozující podnikatelskou činnost by šlo o dvojí mzdu za stejnou práci.
U výše uvedených zaměstnanců je omezení širší než podle uvedeného paragrafu 75, protože se týká veškeré podnikatelské činnosti, tedy nejen shodné s předmětem činnosti jejich zaměstnavatele.
Za toto dvojí omezení - tedy absolutní při členství v řídících či kontrolních orgánech podnikatelských subjektů či relativní ve vztahu k vlastní podnikatelské činnosti, jsou zaměstnanci v zákoníku práce vyjmenovaných orgánů zvýhodněni podle zákona o platu a k němu vydaných nařízení vlády. Přísluší jim platový tarif zvýšený o částku, která odpovídá 25 procentům platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do níž jsou zařazeni. Právní nárok na tento zvýšený platový tarif má i ten státní zaměstnanec, který se souhlasem svého zaměstnavatele podniká. Není tedy za svoji podnikatelskou aktivitu nijak platově znevýhodněn vůči ostatním.
Cílem zákonných pracovně -právních ustanovení není bránit zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací, aby si přivydělali a zvýšili si tak svoji životní úroveň. Jejich nadřízení však mají při udělování souhlasu k podnikání či výkonu dalších zaměstnání v pracovněprávním vztahu dbát na to, aby zaměstnancům tato činnost nebránila v plném pracovním výkonu pro státní organizaci a aby zde nebyl konflikt zájmů s výkonem této práce. V neposlední řadě by tato další aktivita měla odpovídat postavení v jejich hlavním zaměstnání a nesnižovat jeho vážnost jako tomu bylo v případě, kdy pracovnice jednoho státního orgánu vystupovala jako striptérka.
Platné daňové předpisy přívýdělku příliš nepřejí - novela zákona o dani z příjmu fyzických osob s účinností od 1.1. 1998 snížila hranici pro uplatnění srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti a tak daňově výrazně zatížila vedlejší příjem zaměstnanců. Měsíční hranice příjmu 5000 Kč, za které zaměstnavatel v minulých letech zaměstnancům, kteří u něj neměli podepsané prohlášení k dani a kromě hlavního zaměstnání si přivydělávali u jiných zaměstnavatelů - srážel konečnou srážkovou daň ve výši patnáct procent se snížila na 2000 Kč hrubého.
Autor:



Nejčtenější

Už je jen otázkou, kdy realitní bublina v Česku praskne, říká odborník

(ilustrační snímek)

Česká republika čelí realitní bublině a otázkou není, zda praskne, ale kdy praskne. Na odborné konferenci to ve čtvrtek...

Miliardářem přes noc. Rostoucí bitcoin poslal Australana mezi superbohaté

James Gilbert

Z kryptoměnového šílenství vzešel další miliardář. Je jím Australan James Gilbert. Prezident společnosti Crypto, jejíž...



Exploze v Rakousku odřízla tři země od plynu. V Itálii je stav nouze

Výbuch poblíž Baumgarten an der March v Rakousku.

Exploze plynového terminálu na východě Rakouska u slovenských hranic přerušila dodávky plynu do Itálie, Slovinska a...

Notebooky padaly do košíku za jednu korunu, e-shop objednávky zrušil

(Ilustrační snímek)

Jen krátce se parta kolegů radovala z extrémně výhodné koupě. V e-shopu HPmarket narazili na herní notebooky s cenou 1...

Do penze v 74 letech. Dánové si počkají nejdéle, pohorší si i Češi

(Ilustrační snímek)

Stejně jako se prodlužuje průměrná délka života, prodlužuje se i důchodový věk. Zatímco Češi, kteří letos oslavili 21....



Další z rubriky

Bavorský sklad Conradu je plný Čechů. Vydělají si 40 tisíc

Zásilky do Česka i zbytku Evropy posílá německý Conrad z jediného skladu, v...

Internet stvořil nevěrného zákazníka. V německém zásilkovém obchodě Conrad, který je pro mnohé legendou z...

Kolos Amundi spolkl dceru UniCreditu. Dohlédne na majetek 0,5 milionu Čechů

ilustrační snímek

Spojením investičních společností Amundi a Pioneer Investments vznikne od ledna v Česku třetí největší správce fondů...

Čechům se žije lépe a penze si užívají déle. S tím roste i důchodový věk

(Ilustrační snímek)

Obyvatelé vyspělých zemí tráví v důchodu čím dál tím víc času, a to navzdory zvyšujícímu se věku odchodu do penze,...



Najdete na iDNES.cz