Podle britského herce Rogera Moora, který v sobotu předával Českého lva tvůrcům filmu Horem pádem, se dají role agenta Jamese Bonda přirovnat k pohádce. "Muž ztělesňující dobro stojí proti zlosynovi. Je to jako Hans Christian Andersen, ke kterému přidáte zbraně," říká Roger Moore.
Od té doby se však agent 007 radikálně proměnil. Do světa stříbrného plátna proniká stále více reklamy a hvězdami se pomalu a jistě stávají výrobky nejrůznějších firem.
Poslední představitel Bonda, Pierce Brosnan, kvůli tomu spíše připomíná podomního prodejce než zachránce světa. Na filmovém plátně řídí nový model BMW, který následně míří do prodeje, záběry na jeho zápěstí zase dokážou zdvojnásobit prodej hodinek Omega Seamaster.
Nenápadná forma reklamy, takzvaný product placement, se v poslední době výrazněji prosazuje také v České republice.
Za to, že hrdinové používají nejrůznější produkty, ale třeba i za to, že se určitý výrobek objeví v pozadí nějaké klíčové scény, jsou firmy ochotny dobře zaplatit. V Hollywoodu product placement kryje podle odhadů odborníků v průměru 35 procent nákladů na natočení filmu, v Česku je to zatím výrazně méně. Domácím filmařům pokryje obvykle desetinu nákladů, víc jen výjimečně.
Řádově může jedno několikasekundové "účinkování" produktu v českém filmu přinést jeho producentovi statisíce korun. "Stále to je jen malá část z celkových zdrojů na natočení filmu. Přesto se jedná o zajímavé peníze, které snižují riziko prodělku producenta," uvádí Jan Bradáč z Falconu, největšího českého distributora filmů, který se jako koproducent podílel i na vzniku Horem pádem. "Hodně ale zaleží na tom, v jakém prostředí se film odehrává. U některých filmů to použít moc dobře nejde," dodává.
Do českého filmu může formou product placementu natéci ročně deset až dvacet milionů korun. V porovnání s celkovými výdaji na reklamu, tedy se zhruba 17 miliardami korun, je to zatím jen špetka. "Řekl bych, že za poslední tři roky nastal v tomto pohledu obrat k lepšímu. A product placement je využíván častěji než dříve. Ale problém je stále v tom, že nabídka na účinkování produktu ve filmu se musí firmám vejít do tabulek," říká režisér Václav Marhoul. "Sponzoři chtějí přesně vidět, na jakou cílovou skupinu bude zaměřen. A u některých filmů se to tak přesně specifikovat nedá," dodává.
Jedním z prvních českých filmů, kde byl product placement výrazněji použit, byla v roce 1993 Kanárská spojka, kde se mafie snaží získat tajný recept na becherovku. A ta také celý film sponzorovala. Aby to fungovalo, je třeba podle Marhoula splnit základní princip: výrobek musí do filmu zapadnout, reklama z něj nesmí trčet. "Product placement by měl být ve filmu využit originálně s vtipem. Jen tak mu neuškodí," uvádí Marhoul.
On sám má s touto metodou spolufinancování výroby filmů své zkušenosti. Když natáčel film Mazaný Filip, část nákladů na film, deset až patnáct procent z celkové sumy 25 milionů korun, uhradily výnosy z reklamy. "Musel jsem ale obejít asi 360 firem, než jsem byl úspěšný," vypráví.
Podobně se staly partnery pátého pokračování Básníků režiséra Dušana Kleina automobilka Mazda, pivovar Starobrno, řetězec drogerií Teta a farmaceutická firma vyrábějící Coldrex.
Režisér Juraj Jakubisko dokázal ve svém filmu Post Coitum touto formou reklamy zaplatit dokonce 25 procent nákladů na film.
Velmi aktivní je v České republice v oblasti product placementu automobilka Renault. Její automobily se objevují ve filmech jako Samotáři, Cesta z města, Výlet, Cabriolet, Děvčátko, Jedna ruka netleská či Vaterland.
V Česku se reklama ve filmech jen rozjíždí, ale v hollywoodských studiích zažívá mimořádný rozmach. Stoupající rozpočty na natočení filmů a honoráře hvězd se nemohou donekonečna přelévat do vyšších cen lístků, marketingová masáž proto bude čím dál silnější a rafinovanější.
Nejvíce utrácí Coca-Cola
S moderními technologiemi je totiž například možné daleko levněji cílit a obměňovat reklamu ve filmech. Například ve druhém dílu Charlieho andílků: Na plný pecky herečky Lucy Liu a Cameron Diazová posílají fotky ze svých mobilů s velkým logem T-Mobile, pokud se však komedie promítá v Severní Americe, nahradí ho na plátně díky počítačovým kouzlům tamní mobilní operátor Cingular.
Podobně si animovaný psí hrdina Scooby Doo ve druhém dílu zahrál v evropských sálech s obaly a potravinami od řetězce KFC, v Americe dětem psík naservíroval Burger Kinga. "Je to smutný fenomén svědčící o přechodu od filmu k promítání vylepšených reklam," komentoval to pro Wall Street Journal Gary Ruskin, ředitel organizace Commercial Alert, která se několik let věnuje tématu komercionalizace.
Ruskin už také pár let lobbuje za označování product placementu přímo ve filmech. Jeho podnět, aby se všechny zaplacené "role" viditelně označovaly proužkem "reklama", před měsícem zamítla Federální komise pro obchod. Ta v USA dohlíží na dodržování práv spotřebitelů. "Podobný nápad mi přijde přehnaný. Lidé by měli umět filtrovat informace, jedná se přece jen o film," říká Jan Bradáč.
V některých případech zaplatí reklama výrobu celého filmu. Podle Paula Simpsona, autora knihy The Rough Guide to James Bond, studio MGM inkasovalo za product placement v bondovce Jeden svět nestačí okolo sta milionů dolarů (230 milionů korun). Přibližně stejně stálo i její natočení.
Ford si kvůli častému výskytu svých vozů ve filmech dokonce pořídil pobočku v Hollywoodu. Volkswagen si zase díky smlouvě s mediální společností NBC Universal v následujících třech letech zahraje ve filmech a na televizních kanálech produkovaných tímto kolosem.
Rekordmanem je však společnost Coca-Cola. Ta dává ročně na product placement stovky milionů dolarů a její limonády jsou nejčastěji účinkujícími produkty ve světové kinematografii.