Tašky zdarma byly ještě před pár lety solí v očích hlavně ekologů, ale uzákonit jejich zákaz se jim nepodařilo. Naposledy exministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi, který se o to pokoušel ještě letos na jaře.
Tesco letákyNavštěvujete rádi prodejny Tesco? Všechny aktuální letáky Tesco a nejlepší nabídky z nich vždy najdete na AkčníCeny.cz. |
Šetřit na igelitkách donutila obchodníky až krize, která jim ukusuje maloobchodní tržby. Tašky zkrátka patří mezi náklady, které se dají seškrtat velmi rychle a jednoduše. Jejich nákup totiž velký řetězec typu Albert nebo Tesco přijde na několik desítek haléřů za kus. Spotřebují jich přes sto milionů ročně, a pokud je zpoplatní, ušetří si až desítky milionů korun.
To nepřímo potvrzuje i konkurence, i když o konkrétních číslech nechce mluvit nikdo. „Náklady spojené s takzvanými taškami zdarma nejsou nikterak zanedbatelné kvůli velkým množstvím a řetězec je nese ve svých nákladech, respektive musí promítnout ve svých prodejních cenách,“ uvedl například mluvčí Penny Marketu David Kolář.
Tesco ani Globus zatím stažení tašek zdarma nechystají. „Bereme to jako službu zákazníkům,“ uvedli shodně mluvčí Teska Jana Háková a Globusu Boris Malý.
Materiál, ze kterého se tašky vyrábějí, se během let i díky tlaku ekologů výrazně změnil. V jistý neprospěch zákazníků, protože tyto tašky podle výrobců méně vydrží.
Pozitivní efekt to však podle ekologů i výrobců přináší v tom, že tašky jsou dnes vyráběny z recyklovatelných materiálů. A proto ani tolik nevadí, že se jich ročně spotřebují miliony kusů.
Větší problém: obaly potravin
V celkovém množství odpadu jde navíc o vcelku zanedbatelné číslo, a jejich úplný zákaz by tak zřejmě nepřinesl výraznější zlepšení životního prostředí.
„Ve čtyřech milionech tun odpadu, které ročně vyprodukujeme, totiž sáčků s logem obchodníka plave jako kapka v moři pouhých devět tisíc tun,“ tvrdí Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Řetězce si podle něj rušením tašek zdarma spíše dělají reklamu.
Mnohem problematičtější jsou z hlediska ekologie obaly od potravin, kterých je mnohem víc, a navíc jsou většinou nerecyklovatelné.
„Z devadesáti procent zatěžují odpadové hospodářství nebo rovnou přírodu hlavně obaly od potravin nebo PET lahve,“ tvrdí Miroslav Brumovský, náměstek ředitele společnosti Granitol. Ta je tradičním výrobcem obalu, který v sedmdesátých letech získal ochranný název mikroten.
„Pokud to obchodníci stahují, tak je to spíš tím, že šetří,“ dodal Brumovský na adresu stahování igelitových tašek zdarma. Ani pro jeho firmu už nepatří mezi významné zakázky, vydělává na jiných obalech.
Nejrozšířenější nákupní tašky lidé podle expertů nejčastěji používají jako pytel na odpadky. Ty pak končí v popelnicích pro směsný komunální odpad.
Tašky na nákup i na odpadky
„U nás jdou pak do spalovny. V některých jiných městech i na skládky, což už je ale z hlediska životního prostředí problém,“ uvedla mluvčí Pražských služeb Miroslava Egererová.
Spalování odpadu je čím dál častější než skládkování. To výrobci dokonce vítají, také proto, že nové, rozložitelné tašky málokdo kompostuje.
„Navíc ty starší typy polyethylenových tašek podporují rychlejší spalování i toho ostatního odpadu. Uvolní se z nich pak jen oxid uhličitý a pára,“ tvrdí Miroslav Brumovský z výrobce obalů Granitol.
Spotřebu lehkých nákupních tašek nemají na svědomí jen obchodní řetězce, přestože jich distribuují nejvíce. Menší obchodníci si s jejich rozdáváním ani s jejich složením hlavu nedělají.
Ahold, vlastník sítě Albert, který je v Česku dlouhodobě ztrátový, prezentuje rušení tašek zdarma jako charitativní akci. Výnos z jejich prodeje prý poukáže nadačnímu fondu Albert, který podporuje například dětské domovy.
Boj s igelitovými taškami zdarma není jen české specifikum. Například ve Velké Británii se obchodníci před třemi lety dohodli s vládou na tom, že sníží jejich distribuci. Celkové množství užívaných tašek se pak skutečně snížilo z 13,4 miliardy kusů v roce 2006 na 9,9 miliardy v roce 2008.
