Původní obyvatelé Ameriky jsou do značné míry závislí na federálních financích a zásobování v odlehlých končinách USA. Například kmen Odžibvejů, žijících v okolí michiganských Velkých jezer, kvůli zablokovanému jednání o rozpočtu přichází každý den o zhruba 100 tisíc dolarů z federálních rozpočtů. Z těchto peněz se financuje provoz místních zdravotnických a školských zařízení, zásobování obchodů s potravinami i platy zaměstnanců.
Dopad na Indiány popsal list The New York Times. Odžibvejové tak pro krytí nutných výdajů používají vlastní finanční rezervy. Pokud však spor prezidenta Donalda Trumpa s Kongresem o peníze na výstavbu zdi na hranici s Mexikem potrvá déle, mohou své fondy vyčerpat.
V podobné situaci jsou i další komunity původních domorodých obyvatel, roztroušené po USA. Před několika generacemi si původní obyvatelé vyjednali s federální vládou financování základních služeb jako je zdravotnictví a školství výměnou za svou půdu.
„Nemáme nárok získat zpět své pozemky, očekáváme proto, že vláda bude plnit uzavřenou smlouvu a zachová se zodpovědně,“ řekl listu Aaron Payment, zástupce Odžibvejů.
Vládní spory ohrožují i kmen Navahů, žijících na území Nového Mexika, Arizony a Utahu. Mnozí z nich jsou odříznuti v rezervaci, protože technické služby své lidi poslaly na nucenou dovolenou a neodklízejí sníh ze silnic. Obyvatelům rezervace proto dochází voda, potraviny i léky, pro které by museli cestovat dvacet až padesát mil, uvedl prezident Navahů Russell Begaye.
Řada Navahů doplácí na situaci tím, že jako zaměstnanci federálních institucí nepobírají za svou práci mzdy. Podle Begayeho takový výpadek příjmů může ohrozit rodinu šesti, deseti či dvanácti lidí.
„Pro naše lidi je to jako sněhová koule, protože, ač vědí, že by neměli, berou na sebe další finanční zátěž,“ řekl Begaye. Naznačil tak, že někteří Indiáni se kvůli tomu mohou dál neúměrně zadlužovat půjčkami.