V polovině srpna svolal indonéský prezident Joko Widodo schůzi kabinetu, aby projednal naléhavé téma - bionaftu. Widodo sdělil svým ministrům, že chce, aby veškerá nafta prodávaná v Indonésii obsahovala do příštího ledna místo 20 % palmového oleje 30 %. „Chci, abychom do konce roku 2020 přešli na B50, tedy naftu s 50procentním obsahem palmového oleje. V projevu, který tento týden přednesl parlamentu, uvedl, že konečným cílem je dokonce 100 %.
Zvyšování domácí spotřeby palmového oleje je rozhodující víc než kdy jindy. Evropská komise se totiž v loňském roce rozhodla, že do roku 2030 zcela zastaví dovoz palmového oleje používaného k výrobě pohonných hmot. Jako důvod uvedla rozsáhlé odlesňování, které vzniká při pěstování palem.
EU je pro Indonésii a Malajsii jedním z nejvýznamnějších vývozních trhů. Úředníci v Jakartě a Kuala Lumpuru se navíc obávají, že neúnavná kampaň proti palmovému oleji by mohla vyvolat širší globální odpor, který by ohrozil přežití tohoto odvětví. Napsal o tom server Nikkei Asian Review.
Palmový olej se přidává do mnoha výrobků, od margarínů, chipsů, arašídového másla a čokolády, po šampony, kosmetiku, čistící prostředky a biopaliva. Kritici celá desetiletí upozorňují na to, že je zdraví škodlivý.
A ochráncům přírody se také nelíbí, že pěstitelé kvůli palmovému oleji rozšiřují své plantáže na úkor deštných pralesů. Tím ohrožují populace orangutanů i globální klima. Organizace Greenpeace tvrdí, že v posledním půlstoletí bylo spáleno nebo degradováno více než 74 milionů hektarů indonéského deštného pralesa.
Indonésie, která v roce 2018 pokryla 56 % celosvětové dodávky palmového oleje, a Malajsie, která přispěla 28 %, tvrdí, že skutečnou snahou EU je ochránit vlastní trh s řepkovým a slunečnicovým olejem.
V nejhorším případě hrozí soud
Zasedání indonéského kabinetu přichází několik dní poté, co prezident navštívil Malajsii, kde se na summitu setkal s premiérem Mahathirem Mohamadem. V rozhovoru pro Nikkei Asian Review po summitu Mohamad uvedl, že Malajsie a Indonésie „přemýšlejí“, že záležitost předloží Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.
„Jsme velmi zklamaní a máme pocit, že tato kampaň (proti palmovému oleji), není ani tak kvůli tomu, že by byl palmový olej nebezpečný pro zdraví, ale spíše kvůli konkurenci v obchodě s jedlým olejem,“ vyjádřil se k situaci Mohamad s tím, že pokud země zjistí porušení jakéhokoliv mezinárodního práva, obrátí se na mezinárodní soud. Oba producenti z jihovýchodní Asie již dříve naznačili svůj záměr podat formální stížnost u Světové obchodní organizace.
Evropa hájí své zájmy
Spor eskaloval 13. srpna, kdy Evropská komise uložila vyrovnávací cla ve výši 8 až 18 % na dovoz subvencované bionafty z Indonésie. „Hloubkové šetření zjistilo, že indonéští výrobci bionafty těží z grantů, daňových výhod a přístupu k surovinám pod tržní ceny. Výrobcům v EU to způsobuje ekonomické škody,“ uvedla komise ve svém prohlášení.
Další obchodní válka na obzoru. EU zavedla cla na bionaftu z Indonésie |
Turbulence v tomto odvětví jsou obzvláště alarmující pro Indonésii, která se na palmový olej spoléhá více než její soused. Palmový olej byl v Indonésii v roce 2018 druhým nejčastějším vývozním artiklem po uhlí. Indonéské ekonomice vydělal přibližně 20,54 miliardy dolarů. V Malajsii je surovina sedmým nejvíce vyváženým artiklem.
Indonésie byla až do loňského roku zasažena nejen tlakem ze strany EU, ale také ze strany Indie, která je jejím zákazníkem číslo jedna. Nové Dillí zavedlo v březnu 2018 vyšší cla, což podle Indonéské asociace palmového oleje způsobilo pokles indonéských vývozů vázaných na Indii o 12 % v loňském roce a o dalších 17 % v první polovině roku 2019. Malajský palmový olej se díky dohodě o hospodářské spolupráci podepsané s Indií před více než deseti lety stal konkurenceschopnějším.
Čína, která během obchodní války s USA přešla na palmový olej, aby kompenzovala pokles dovozu sojového oleje ze Spojených států, se stala nejlepším kupcem Indonésie a zmírnila tak její rány. Napsal o tom server Business Times. Jiné rostoucí trhy, jako je Pákistán a Afrika, nejsou dostatečně velké, aby vykompenzovaly ztráty z Indie a Evropy.
Celkový vývoz palmového oleje z Indonésie v období od ledna do června vzrostl o 10 % na 16,84 milionů tun. Ovšem s ohledem na dramatický růst plantáží a výrobních kapacit za posledních 15 let by podle odborníků mohl být mnohem vyšší. Plantáže nyní zabírají 12,4 milionu hektarů. Pro srovnání - v roce 2014 zabíraly 5 milionů hektarů.
Nejedná se o úplný zákaz
V 80. letech Americká sójová asociace přišla s obviněním, že palmový olej zvyšuje riziko srdečních chorob. Mnozí v Malajsii a Indonésii si tuto kritiku stále vybavují a označují ji za očerňující kampaň zaměřenou na podporu sójových bobů a řepky, která nemůže konkurovat ceně palmového oleje.
„EU si je dobře vědoma toho, že palmový olej je nejkonkurenceschopnějším a nejudržitelnějším rostlinným olejem,“ uvedl Ahmad Parveez Ghulam Kadir, úřadující generální ředitel Malaysia Palm Oil Board.
Kvůli jídlu se už pralesy nemýtí, palmový olej jde stále víc do bionafty |
Exportní boje a klesající ceny palmového oleje prohloubily v Indonésii deficit běžného účtu. Stalo se tak hlavně poté, co USA zpřísnila měnovou politiku a započala prudkou obchodní válku s Čínou. Došlo k odlivu kapitálu a oslabení rupie. Dosáhnout růstu v tomto odvětví se stalo takřka nemožným. Odvětví přitom zaměstnává přes 4,2 milionů pracovníků. Vláda dokonce tvrdí, že nepřímo vytváří dalších 12 milionů pracovních míst.
Jakarta doufá, že vylepšení bionafty sníží potřebu vývozu při zachování zaměstnanosti a omezí poptávku po dovážené ropě, která kvůli pádu rupie zdražila. Widodův ministr financí Darmin Nasution nedávno řekl, že Indonésie kvůli tomu letos ušetří na devizových rezervách odhadem 3,4 miliardy dolarů.
I když Evropa zakáže palmový olej jako biopalivo, šéfka zahraniční politiky EU Federica Mogherini v červenci pro Nikkei řekla, že unie palmový olej nezakazuje. „Snažíme se přihlížet k mimořádné klimatické situaci, které náš svět čelí,“ řekla Mogherini s tím, že je potřeba najít energii která je skutečně obnovitelná a udržitelná.
Vedoucí malajské Rady pro palmový olej Kalyan Sundaram vysvětlil, že do ledna 2020 musí být veškerý palmový olej, který vstupuje do EU, certifikován jako udržitelný. Poznamenal, že EU ještě musí upřesnit, jaké normy bude akceptovat, a dodal, že Malajsie chce spolupracovat s Evropou, aby se na Malajský certifikační systém udržitelného palmového oleje (MSPO) dívala jako na akreditovanou certifikaci palmového oleje.
